Rusko se nyní k Východnímu partnerství staví velmi kriticky. Kritická slova zaznívala z Moskvy už v roce 2009, kdy bylo partnerství spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.Český prezident si myslí, že by mezi těmito zeměmi nemělo chybět ani Rusko, které už v tomto směru bylo osloveno, ale nabídku stát se členem Východního partnerství odmítlo. Zeman si myslí, že toho možná teď lituje. 

Na summitu EU-Rusko v Chabarovsku v květnu 2009 totiž tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil pochyby, aby projekt nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci "protirusky" naladěných zemí s EU. Měl přitom zjevně na mysli především Gruzii a Ukrajinu.

V roce 2009, tedy při spuštění Východního partnerství, tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozptyloval výhrady Moskvy. Program by podle něj měl přispět k žádoucí modernizaci postsovětských republik, což leží i v ruském zájmu. Sikorski to tehdy řekl během setkání se svým ruským protějškem Sergejev Lavrovem.

"Jestli Rusko chce, může se také připojit," řekl tehdy Sikorski s tím, že zejména Kaliningradská oblast na západě Ruska by se do programů Evropské unie měla zapojit. Vysvětlení, že iniciativa není zaměřena proti Rusku, Lavrov tehdy přijal s uspokojením.

Zeman před Junckerem zkritizoval uprchlické kvóty 

Ještě před začátkem druhého dne summitu se odehrálo asi půlhodinové setkání v historickém domě v centru Rigy, mezi prezidentem Zemanem a šéfem Evropské komise Junckerem. 

"Šlo o setkání po zhruba patnácti letech. S Jeanem-Claudem Junckerem pojí pana prezidenta přátelský vztah," sdělil pak prezidentův mluvčí ČTK. Bývalého dlouholetého lucemburského ministra a premiéra, který nyní stojí v čele evropské exekutivy, si Zeman, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka, velmi váží.

Problematika řešení masivní migrační vlny je jednou z nejpalčivějších otázek nynější evropské politické debaty. Juncker dlouhodobě podporuje využití kvótového klíče, který by nejzatíženějším jižním zemím EU ulehčil situaci.

Komise proto tento měsíc navrhla, že v krizové situaci by byli migranti či žadatelé o azyl rozmístěni do jiných zemí unie v závislosti na výkonu ekonomiky těchto států, velikosti jejich populace a podobně.

Řada zemí, včetně České republiky tento nápad odmítá a také prezident Zeman si podle Ovčáčka myslí, že kvóty nejsou řešením.