Během více než týdne to bylo podruhé, co Zelenskyj vyzval ke zpřísnění sankcí s cílem zastavit to, co ukrajinské úřady nazývají ruským „raketovým terorem“ proti ukrajinským civilním cílům.

Rusko od začátku své invaze do sousední země v únoru 2022 popírá, že by útočilo na civilní obyvatelstvo. Často však trefuje nevojenské budovy - naposledy zasáhla raketa obytný dům a sklady v Zelenského rodném městě Kryvyj Rih a zabila 11 lidí.

Střela použitá při útoku obsahovala asi 50 součástek vyrobených v jiných zemích, uvedl ukrajinský prezident. „Rusko má bohužel stále možnost získat kriticky důležité součástky pro výrobu raket, které vyrábějí společnosti z různých zemí, včetně partnerských zemí (Ukrajiny),“ uvedl Zelenskyj pravidelném nočním videoposelství.

Všichni partneři Ukrajiny mají podle něj seznam společností, které dodávají Rusku tyto komponenty. „Je jednoznačně levnější jednou provždy uzavřít teroristům trasy dodávek součástek teroru, než neustále utrácet za stále novější střely protivzdušné obrany,“ míní Zelenskyj.

Spojené státy pošlou Ukrajině balík vojenské pomoci v hodnotě 325 milionů dolarů

Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy Kč), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken po úterním setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu.

Součástí balíku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.

Nová pomoc přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie v počátečních fázích protiofenzivy s cílem získat zpět území obsazené Rusy. Stoltenberg před jednáním uvedl, že Ukrajinci postupují a získávají pevnou půdu pod nohama, i když je brzy na to posuzovat jejich úspěchy.

Od 24. února loňského roku, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, Spojené státy vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Ukrajince téměř 40 miliard dolarů, včetně nejnovějšího balíku vojenské pomoci. Tato zásilka bude realizována na základě prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob.

Součástí nové dodávky pomoci bude 22 milionů nábojů do ručních zbraní a granátů i řada dalších raket a munice. Zahrnuje také náhradní díly, komunikační a demoliční vybavení a finanční prostředky na výcvik.

„Spojené státy nadále stojí na straně ukrajinského lidu, jehož neutuchající odvaha a solidarita inspiruje celý svět,“ uvedl Blinken. Stoltenberg se poté setkal i s Bidenem, tématem byla příprava nadcházejícího summitu aliance ve Vilniusu i válka na Ukrajině.

Stoltenberg šéfovi Bílého domu řekl, že Ukrajinci dělají pokroky ve své protiofenzivě, což by podle něj mohlo posílit jejich pozici, až bude příležitost dosáhnout diplomatického ukončení války s Ruskem.

„Podpora, kterou poskytujeme Ukrajině, se nyní, když spolu hovoříme, projevuje na bojišti,“ uvedl Stoltenberg. „Protože ofenziva byla zahájena a Ukrajinci dělají pokroky, postupují vpřed. Je to ještě na začátku, ale víme, že čím více území budou Ukrajinci schopni osvobodit, tím silnější pozici budou mít u jednacího stolu,“ dodal.

Biden uvedl, že Severoatlantická aliance se během války na Ukrajině více sjednotila a „na této dynamice bude stavět“, až se 11. a 12. července uskuteční výroční summit NATO v litevském Vilniusu, kde se patrně bude jednat i o potenciálním členství Ukrajiny.

Biden se měl se Stoltenbergem setkat již v pondělí, schůzku ale o den odložil kvůli bolavému zubu a jeho ošetření.