„Mění se v souladu s aktuální situací, ale celkově samozřejmě nic měnit nebudeme. Jsou pro nás zásadní,“ řekl Putin, který nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal loni v únoru s odůvodněním, že je nutné sousední zemi „demilitarizovat“ a „denacifikovat“, aby nepředstavovala pro Rusko hrozbu.

Ukrajinská protiofenzíva podle Putina začala 4. června a vedou ji záložní jednotky speciálně vycvičené pro tento účel. „Je to rozsáhlý útok,“ připustil. „Přímo teď, kdy spolu hovoříme, se vedou boje na několika úsecích (fronty),“ dodal. Ukrajinské síly ale podle Putina utrpěly těžké ztráty a svých cílů nedosáhly.

Ztráty ukrajinských vojáků jsou podle Putina desetkrát vyšší než ruské. Ukrajina podle něj přišla o 25 až 30 procent obrněné techniky dodané ze Západu, konkrétně o 160 tanků a 360 obrněných vozidel, zatímco Rusko přišlo o 54 tanků, z nichž některé by se měly dát opravit. Ruský prezident také tvrdil, že Ukrajina úmyslně zasáhla Kachovskou přehradu raketami HIMARS dodanými ze Spojených států. Kyjev naopak obviňuje ruské vojáky, že vyhodili do povětří přehradu, kterou okupovali již krátce po zahájení invaze.

Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že není nezbytné vyhlásit v Rusku válečný stav či zavést stanné právo, ani momentálně není zapotřebí další mobilizace; částečnou mobilizaci k posílení vojsk na Ukrajině Putin loni vyhlásil loni v září. Naznačil však, že příští mobilizace by mohla záviset na tom, jaké cíle si Rusko na Ukrajině klade, čímž naznačil, že další pokus o dobytí Kyjeva by mohl vyžadovat dodatečné posily.

Putin připustil, že se ruským vojskům nedostává vysoce přesné munice, i když tvrdil, že se podařilo zbrojní výrobu téměř ztrojnásobit a v případě nejvíce potřebných zbraní výroba podle něj stoupla desetinásobně.

Prezident podle agentury Interfax prohlásil, že „na rozdíl od nynějšího režimu na Ukrajině nemůžeme používat teroristické metody“ při stíhání nepřátelských agentů, a tvrdil, že v Rusku je stát, zatímco na Ukrajině je jen režim v podstatě založený na teroru. Připomněl, že na Ukrajině byl válečný stav vyhlášen. „Nemyslím, že bychom to teď měli udělat. Stačí nám prostě zlepšit a rozšířit práci orgánů na ochranu práva a speciálních služeb,“ řekl Putin.

Kritici poměrů tvrdí, že první obětí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se staly zbytky svobody v samotném Rusku, kde pod tlakem úřadů musela skončit nezávislá média, veškeré protesty jsou tvrdě potlačovány a opoziční politici jsou buď v exilu, anebo ve vězení. Krátce po invazi ruští zákonodárci schválili nové zákony, které umožňují až na 15 let zavřít každého, kdo si troufne hovořit o válce proti Ukrajině jinak než úřady, anebo dokonce se zmínit o tom, že ruská armáda útočí na civilní objekty a ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů.

„Celkově nemá žádný smysl zavádět v zemi nějaký výjimečný režim. Nic takového není nezbytné,“ řekl dnes Putin.

Deník Kommersant připomněl, že Putin původně také hovořil o ochraně obyvatelstva východní Ukrajiny před „genocidou“, kterou podle něj páchá kyjevská vláda, loni v červnu hovořil o nezbytnosti osvobodit převážně ruskojazyčný region Donbas na východě Ukrajiny a vytvořit v sousední zemi podmínky zaručující „bezpečnost samého Ruska“; v září za cíl vojenské operace označil zničení „protiruské enklávy“ na Ukrajině.