Souhlasný postoj ke způsobu opětovného zavedení sankcí OSN, s jejichž postupným zrušením počítá budoucí jaderná dohoda, je dalším pokrokem v nynějším diplomatickém úsilí v přípravě konečné smlouvy s Teheránem. 

Zatímco opětovné uvalení amerických či unijních sankcí není díky společnému postoji příliš složité, otázka odvetných opatření na úrovni OSN je problematičtější. Komplikuje ji především fakt, že je potřeba souhlas Rady bezpečnosti OSN. Moskva a Peking, které mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta, spolu s Teheránem žádaly záruky, že Washington nebude jednostranně trvat na sankcích například v případě, že republikáni v nadcházejících prezidentských volbách ovládnou Bílý dům.

Světové mocnosti s Teheránem počátkem dubna uzavřely rámcovou dohodu, kterou nyní vyjednávači upřesňují. Termín, do kdy má být dokument hotov, je stanoven na 30. června. O přípravách dokumentu a průběhu jednání v sobotu v Ženevě hovořili ministři zahraničí USA a Íránu John Kerry a Mohammad Džavád Zaríf.

Připravovaná dohoda počítá s tím, že íránská jaderná zařízení budou pod přísnou mezinárodní kontrolou. Výměnou za ústupky pak budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí.