Západní mocnosti nejsou během jednání jednotné a Američané jsou obviňováni z toho, že na dohodu příliš spěchají. Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Saíd Alí Chamenei schůzku představitelů západu a Íránu komentoval tak, že se "Íránský lid už nechce nechat šikanovat Spojenými státy." 

Americký šéf diplomacie John Kerry prohlásil, že jakékoli řešení otázek kolem íránského jaderného programu musí být „komplexní, trvalé a ověřitelné.“ Zároveň se ale musel bránit nařčení, že se americká strana snaží dohodu uspěchat. Proti dohodě nejvíc protestovala Francie. Paříži vadí ukvapené rušení sankcí a požaduje, aby íránské jaderné aktivity byly omezeny na mnohem delší dobu, než jakou obsahuje současný návrh dohody. Podle všeho nejsou francouzské námitky to jediné, co konečnou dohodu brzdí. "Shodli jsme se, že v klíčových oblastech nastal podstatný pokrok, zůstávají však důležité otázky, na nichž zatím shoda není možná," uvádí se ve společném prohlášení ministrů. 

Západ chce vyloučit možnost, že Írán v budoucnu vyvine jadernou zbraň, což Teherán stále popírá. Podle západních vyjednavačů by jedinou možností bylo to, aby se Írán vzdal technologií, které výrobu jaderné zbraně umožňují, výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Podle harmonogramu by měly být klíčové body dohody dojednané do konce března. Další tři měsíce mají diplomaté na dolaďování detailů.