„Není žádný důvod, aby stát provozoval banku komerčního typu. V 90. letech patřilo státu několik bank kvůli pomalé privatizaci. Není snad potřeba připomínat, jak to dopadlo,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek.

Ve zdravém bankovním systému v ČR nevznikají žádné závažné problémy, které by státem vlastněná komerční banka musela řešit, doplnil ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. Naopak by její vznik mohl podle něj podnítit řadu problémů.

Jednou z třecích ploch by mohlo být narušení konkurenčního prostředí finančních institucí. To by bylo otřeseno právě silnou institucí ve vlastnictví státu, která by byla politicky ovlivněna skrze personální obsazení, a naopak by i politiku státu ve vztahu k bankám sama ovlivňovala. Nelze vyloučit, že se tato banka stane prostředníkem politického boje, kdy bude nabízet zvýhodněné produkty vybraným skupinám voličům, upozornil.

Tuzemský bankovní sektor patří k nejstabilnějším a nejodolnějších v EU, připomněl člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Těžko si lze podle něj představit, že stát by uměl provozovat banku, která by v tomto vysoce konkurenčním prostředí obstála. Smysl má hovořit o státní rozvojové bance, která by ale nebyla přímou konkurencí bankám komerčním. „V rámci Národní ekonomické rady vlády se vede debata o státní rozvojové bance již delší dobu,“ uvedl.

Státní bankovnictví není ve světě, a zejména v západní Evropě, nic ojedinělého, sdělil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Zásadní rozdíl je ale v tom, jaký bude legislativní a ekonomický rámec. Pokud by státní banka financovala veřejné zájmy, jde podle něj o relativně správný způsob zajištění těchto zájmů. „Pokud však taková banka čistě konkuruje poplatky, mírou zajištění nebo úrokovou mírou soukromým bankám, je to velmi nebezpečný socialistický experiment. Pro posouzení bude důležitá nominace do řídicího orgánu, tedy zda bude akcentován stranický přístup a loajalita, nebo opravdová odbornost v bankovnictví,“ podotkl.

Nápad s komerční bankou v rukou státu jen dokazuje, že v rámci politického handlu je možno slíbit cokoli, doplnil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. „Naštěstí se nic takového nestihne do podzimu ani začít, natož pak dokončit,“ dodal.

Téma založení státní komerční banky a návrh na její konkrétní podobu jsou podle Kovandy pravděpodobně jen předvolebním 'rituálem'. „Premiér si chce návrhem, který nenaplní, zajistit to, aby se 'vlk nažral, koza zůstala celá'. Tedy aby komunisté měli pocit, že konečně dostávají to, po čem měsíce volají, ale zároveň aby se už nic zásadního v dané věci do voleb nestihlo. Aby tedy bankovní systém ČR zůstal nadále beze výraznější změny celý. Jako ona koza,“ poznamenal.

Ne dost přesvědčivý návrh

Návrh premiéra Andreje Babiše na vytvoření komerční banky v rukou státu není podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dostatečně přesvědčivý, aby jeho strana nadále tolerovala menšinovou vládu ANO a ČSSD. Filipovi také vadí, že je nereálné stihnout založit novou banku do konce volebního období, řekl České televizi. Podle informací ČT a Deníku N Babiš komunistům předložil starší plán na vznik národní rozvojové banky, která má vzniknout na základech již existující Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB).

Návrh na vznik komerční banky v rukou státu předal Babiš lídrům KSČM ve středu. Jednal s nimi potom, co se drtivá většina členů širšího vedení komunistické strany vyjádřila pro ukončení sněmovní tolerance menšinového kabinetu ANO a ČSSD. Dohodovací řízení by mělo skončit do příští soboty, kdy se sejde ústřední výbor KSČM.

„Nejsem přesvědčen, o tom, že je to materiál, který by měl sloužit k tomu, že bychom vládě ustoupili a dohodu o toleranci dál realizovali,“ řekl Filip ČT. Předsedovi KSČM na plánu vadí i to, že se nedá stihnout do podzimních sněmovních voleb. Legislativní proces, který by vznik banky umožnil, by podle něj trval šest měsíců.

Podle ČT a Deníku N Babiš komunistům nedal analýzu toho, jak by nová banka mohla vypadat, ale předložil jim od loňska připravovaný návrh na zřízení národní rozvojové banky. Ta by mohla vzniknout transformací ČMZRB a byla by zaměřena především na úvěrování firem a samospráv. Pro zřízení takové banky by byla i ministryně financí Alena Schillerová. „Pandemie ukázala obzvlášť, že nutnost státní banky je na místě,“ řekla ČT. Ministerstvo financí Deníku N potvrdilo, že žádnou analýzu vzniku komerční banky v rukou státu nedělalo. Totéž tvrdí podle serveru i úřad vlády, který má také své expertní ekonomické oddělení.

Rozdílné názory opozice

Na záměr zřízení komerční banky ve vlastnictví státu mají zástupci opozice rozdílné názory. Například ekonomický odborník ODS, poslanec Jan Skopeček jej označil za šílený, Česko podle něho takovou banku nepotřebuje. Plán dnes kritizoval také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a pirátský místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Naopak předseda SPD Tomio Okamura myšlenku státní banky podpořil.

„Státní banka do tržní ekonomiky nepatří. Naopak je to symbol komunistického, státem řízeného hospodářství,“ komentoval záležitost v dnešní tiskové zprávě místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček. V bankovním sektoru panuje podle něho konkurenční prostředí, banky jsou silné a zdravé. Premiér si návrhem jen snaží nakoupit hlasy komunistů, míní Skopeček.

Komerční banka v rukou státu by byla podle Kalouska obcházením zákona o veřejné podpoře. „Úvěry poskytnuté na politický pokyn budou mít devastující dopad jak na férovou hospodářskou soutěž, tak na peněženky daňových poplatníků,“ napsal na facebooku. Připomněl takzvaný bankovní socialismus 90. let minulého století. „Stál nás všechny stovky miliard,“ dodal.

Okamura ČTK napsal, že zřízení státní banky, která by byla konkurencí komerčním bankám, navrhuje už několik let. „Dávala by lidem výhodné úvěry za nízké úroky, nízké poplatky a tím bychom navíc přinutili zlevnit služby i komerční banky,“ uvedl předseda SPD.

„Bojíme se, že z toho bude druhá Investiční a poštovní banka,“ napsal ČTK Ferjenčík. Na IPB byla před 11 uvalena nucená správa a banku následně převzala ČSOB. Stát bance pomohl odkupem špatných úvěrů. IPB skončila krachem, ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy banky dosáhla 121 miliard korun. „Stát by se měl soustředit na lepší využití Českomoravské záruční a rozvojové banky,“ uvedl Ferjenčík.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová podotkla, že komunisté přišli s požadavkem komerční státní banky loni v létě a opřeli o něj svou podporu premiérově vládě. „A nyní, když premiérovi opět teče do bot, neboť většina z širokého vedení KSČM se vyslovila proti pokračování podpory menšinového kabinetu, přichází Andrej Babiš s touto další úlitbou komunistům,“ napsala ČTK. Na podobných ústupcích menšinový kabinet „chatrně stojí“ celé čtyři roky ve snaze udržet se u kormidla za každou cenu, dodala Kovářová.