Čadek byl nakonec sám obviněn z nepřímého úplatkářství. V této rovině příběh zatím konec nemá – státní zástupce neshledal podmínky umožňující vést zkrácené řízení (Čadek odmítl přiznat vinu) a vrátil věc policii. Je zde ale i rovina druhá – je možné na Lukáše Čadka pohlížet jako na whistleblowera? Otazník je na místě.

Redakce HlídacíPes.org získala svědectví ředitele Nadačního fondu proti korupci Petra Soukenky, který v rámci projektu na podporu whistleblowerů s Lukášem Čadkem spolupracoval. Je to svědectví, které nechává otázku minimálně otevřenou. Zároveň nabízí pohled na účinné metody, jak v prvotní fázi po oznámení korupce oznamovatele prověřovat a na co si při tom dát pozor.

Fakta. Co prošlo médii?

• 12. srpna 2015

Server Neovlivní.cz informoval, že policie vyšetřuje korupční případ, v němž má jít o zakázku České pošty. Úplatek údajně žádal člen středočeské ČSSD Kamil Choc po podnikateli Lukáši Čadkovi, který vede s Českou poštou spor kvůli ukončené spolupráci. Choc údajně Čadkovi nabídl, že spor vyřeší výměnou za tři miliony korun, dva miliony měly údajně jít ČSSD, další přímo ministru vnitra Milanu Chovancovi.

V polovině června podal ministr Chovanec trestní oznámení. O samotném obchodním sporu Čadka s Českou poštou už dříve informovaly Hospodářské noviny, Lukáš Čadek byl 12. června také hostem interview na internetové televizi DVTV. Řekl, že Česká pošta je politická trafika, jsou v ní politické vlivy. Firmu 32 kvůli zmařenému obchodu s odměnami do spotřebitelské soutěže žaluje o 27 milionů korun.

• 13. srpna 2015

Poprvé se v kauze objevuje Nadační fond proti korupci. Podal trestní oznámení kvůli podezření z úplatkářství při řešení sporu podnikatele Čadka s Českou poštou. Čadek v tuto chvíli z pohledu fondu vystupuje v roli oznamovatele korupce.

• 16. srpna 2015

Ministr Chovanec požádal premiéra Bohuslava Sobotku o svolá- ní předsednictva Bezpečnostní rady státu. "Důvodem je ohrožení ekonomických zájmů státního podniku Česká pošta a rovněž s tím související pokus destabilizovat pomocí zpravodajsko-bezpečnostních prostředků situaci v resortu ministerstva vnitra," zdůvodnil Chovanec svou žádost. Předsednictvo BRS o případu jednalo 20. srpna.

• 27. srpna 2015

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zahájil zkrácené přípravné řízení proti Chocovi a Čadkovi, podezírá je z nepřímého úplatkářství. Angažmá ÚOOZ v případu je nestandardní, což uznává i policejní prezidium, upozornil 28. srpna HlídacíPes.org. "Co se týká použití zkráceného přípravného řízení v kauze úplatků, šlo o ojedinělý, avšak zcela legitimní prostředek," dodala Macalíková. Podle ní je logické, že když už ÚOOZ kauzu načal, též ji dokončil.

• V polovině září 2015

začalo být zřejmé, že plán na rychlé odsouzení ve zkráceném řízení se státnímu zástupci hroutí. Nedošlo ke sjednání dohody 33 o vině a trestu, což je jedna z podmínek, se kterou je třeba předstoupit před soud. Případ byl vrácen policii k řádnému vyšetřování a dosud není skončen. "Věc byla rozhodnutím soudu vrácena do přípravného řízení, neboť nebyly shledány podmínky pro vedení zkráceného řízení, a proto bylo policejnímu orgánu nařízeno konat vyšetřování (viz § 314c odst. 6 trestního řádu)," uvedl po dalších téměř pěti měsících dozorující státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Zdeněk Matula.

(časová osa byla zpracována s využitím informací ČTK)

Pohledem protikorupčního fondu

Exředitel NFPK Petr Soukenka se ve svém vyprávění vrací na přelom července a srpna, kdy jeho kolega z fondu zhlédl na internetu Čadkovo vystoupení v DVTV. "Vzhledem k tomu, že se pan Čadek vyjadřoval ke státnímu podniku Česká pošta, rozhodl se, že ho bude kontaktovat. Důvodem byl fakt, že Česká pošta je velmi významný státní podnik s vysokým objemem veřejných zakázek a je v dlouhodobém zájmu NFPK."

Nejprve se s Lukášem Čadkem sešel Soukenkův kolega, Čadek mu popsal svůj příběh včetně dění kolem údajné korupční nabídky. Dne 6. srpna se pak s podnikatelem sešel i Petr Soukenka a požádal ho kromě zopakování příběhu také o to, aby svá tvrzení doložil důkazy. "Po této schůzce také proběhlo interní posouzení, zda vůbec můžeme panu Čadkovi pomoci, resp. zda můžeme tento případ dále zpracovávat," říká Soukenka.

V prvotní fázi se posuzuje soulad se zakládající listinou a statutem fondu. Čadek požadované informace předával postupně. Po několika dnech ovšem zástupci NFPK došli k závěru, že skutečně existuje důvodné podezření ze spáchání několika trestných činů, a rozhodli se neprodleně podat trestní oznámení.

K tomu došlo 13. srpna. Stále se ale souběžně probíhalo vyhodnocování jednání a postojů podnikatele Čadka. "Nutno dodat, že vše probíhalo ve velmi dynamickém tempu. Moje první schůzka s panem Čadkem proběhla dne 6. srpna, první informace o možném korupčním jednání se objevila v médiích 12. srpna a téměř okamžitě pan Čadek začal vystupovat v médiích."

V této fázi vyprávění je zřejmé, že lidem z protikorupčního fondu se Čadkovo vystupování v médiích příliš nezamlouvalo. A také již v této chvíli měli určité podezření na nesrovnalosti. "Vzhledem k časové tísni a s vědomím toho, že existují určité nejasnosti, jsme se rozhodli panu Čadkovi pomoci tím, že jsme mu poskytli možnost konzultací a také nadační příspěvek ve výši 40 tisíc korun. Nadační příspěvek byl účelově vázán výhradně na úhradu právních služeb, které byly spojeny s jeho právním zastoupením, neboť byl zadržen policií a následně sám obviněn. Také jsme mu zajistili právníka. Samozřejmě jsme již na začátku celé kauzy poučili pana Čadka, že on sám se mohl dopustit nezákonného jednání (např. neoznámením trestného činu), a že by se měl zdržet mediálních výstupů, neboť by se mohl vystavit trestnímu stíhání (např. křivé obvinění) nebo civilní žalobě (např. zásah do osobnostních práv)," vysvětluje Soukenka.

Úkryt v Bibione

Jak už bylo řečeno, příběh má dvě roviny – trestněprávní, jejíž posouzení teď bude na orgánech činných v trestním řízení a soudu, a samotné jednání Lukáše Čadka. "Kauza možných korupčních trestných činů pro nás skončila podáním trestního oznámení, resp. zahájením úkonů trestního řízení ze strany policie, a další naše aktivity tímto směrem by mohly mít negativní dopad na průběh vyšetřování," říká Soukenka.

Zároveň ale přiznává, že se pohled na jednání a osobu podnikatele Čadka průběžně měnil v závislosti na informacích, které se pracovníkům fondu podařilo k jeho osobě získat. A to jak z otevřených zdrojů – zde Soukenka uvádí například Centrální evidenci exekucí, tak z rozhovorů s lidmi, kteří pana Čadka znají, nebo přímo od něho. Za některé věci si mohl Čadek sám.

Například vznesl požadavek na zajištění bezpečného úkrytu v zahraničí, neboť se bojí o svůj život – což byl požadavek, který NFPK shledal jako legitimní. "Sám si prý předběžně vybral Bibione! Takový požadavek jsem považoval mírně řečeno za nestandardní," říká Soukenka. Problematické bylo i Čadkovo vyjadřování v médiích.

"Přislíbil, že se zdrží vyjadřování pro média, ve vlastním zájmu, ale i v zájmu vyšetřování. Tento slib ale téměř okamžitě porušil," říká ředitel fondu s tím, že jednání Lukáše Čadka bylo nebo je velmi silně ovlivněno jeho nepříznivou životní situací, vysokými dluhy a pravděpodobně i rezignací na jakékoliv systémové kroky, které by situaci zvrátily. Závěr fondu zněl: Míra jeho důvěryhodnosti a spolehlivosti se v průběhu vzájemné komunikace významně snížila.

Jak poznat pravdu?

Těžko. Fond disponuje lidmi a metodikou, která je propracovaná a při dodržení stanovených standardů má vysokou šanci odhalit nesrovnalosti při prověřování oznamovatele. To je možná nejdůležitější poznatek z kauzy údajné korupce kolem České pošty.

Petr Soukenka ostatně říká, že na ověřování a prověřování informací se desítky let nic nemění. Důležité je podle něho hned v počátku získat co nejvíce informací, a to jak z veřejně dostupných zdrojů, tak od fyzických osob a samozřejmě od samotného nositele prvotní informace. Pak tyto informace pečlivě analyzovat a odvodit z nich správné závěry.

Konkrétnější být nechce – i kvůli zachování know-how protikorupčního fondu. "Na tomto místě není prostor popisovat metodiku vyhodnocování a ověřování informací, ani metodiku vyhodnocování důvěryhodnosti fyzických osob – zdrojů informací," říká s tím, že se hodnotí jak zdroj, tak samotná informace.

Dodává ale několik axiomů, nad kterými je třeba se vždy v takových případech zamyslet.

• 1 Absolutně pravdivý příběh neexistuje, vždy musíme počítat s určitou mírou nepřesnosti nebo neurčitosti.
• 2 Každý člověk lže a každý člověk udělal v životě něco, co nechce, aby se vědělo.
• 3 Motivace zdroje je důležitá, nikoliv však zásadní.
• 4 Úzká specializace automaticky neznamená, že člověk nemůže v dané oblasti „naletět“.
• 5 Vstřícný, přátelský a "otevřený" postoj zdroje vyvolává nutně tendenci nekriticky zdroj hodnotit.
• 6 Nikdy není nic tak, jak to na první pohled vypadá.
• 7 Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky