Poté, co budou muset supermarkety s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních od ledna 2018 muset darovat charitě více potravin místo jejich likvidace, rozšíří se potravinovým bankám sortiment.

Nyní dostávají pravidelně téměř všechny potraviny, chybí ale třeba lahůdky nebo maso, které jsou pro obchodníky jednodušší zlikvidovat. V případě, že bude mít jejich obal po zahájení platnosti zákona nějakou vadu, byť třeba jen ve velikosti předepsaného písma nebo v lehce deformovaném obalu, budou ho muset podniky místo nyní nařízeného zničení povinně věnovat charitě.  

"Jedná se o potraviny, které nesplňují některé požadavky potravinového práva. Jako příklad lze uvést potraviny špatně označené nebo je deformován obal potraviny," upřesňuje mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Ty nyní nesmí obchodník nabízet a musí je na své náklady zlikvidovat.

Zákon se nevztahuje na prošlé potraviny

V zákoně však není ani slovo o povinnosti darovat charitě potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti. "Uvádět potraviny na trh pro projití data minimální trvanlivosti (DMT) legislativa umožnuje. Potraviny s prošlou dobou DMT tak nejsou výrobky nesplňující požadavky potravinového práva. Z hlediska předcházení plýtvání potravinami je velmi vhodné umožnit, aby tyto výrobky byly doprodány. V každém případě však musejí být bezpečné," uvádí ministerstvo.

Na problém, že zákon se ve skutečnosti dotkne mnohem méně zboží, než se čekalo, upozornila iniciativa Zachraň jídlo. "Zákon se bude ve finále týkat jen malého procenta potravin. Jaký tedy bude mít reálný dopad, nejsme schopni v tuto chvíli říct. Ale alespoň nějaký posun tu je," říká Anna Strejcová ze Zachraň jídlo s tím, že zákon byl médii špatně interpretovaný.

Přestože do potravinových bank nebude muset putovat všechno neprodané a neprodejné zboží, vyvolala novela v neziskových organizacích nadšení. "Ne všechny řetězce nám nyní potraviny dávají. A nedostáváme všechno, často jen to, co je pro ně jednodušší darovat. Pokud nebudou moci zboží likvidovat, ale budou jej muset darovat, věříme, že k nám přijde třeba jednou tolik potravin," doufá ředitelka pražské pobočky potravinové banky Věra Doušová.

Každý den čerstvá "ošklivá" zelenina

V současné době vše závisí na dobré vůli obchodníků a výrobců. Farmáři například často potravinovým bankám vozí ovoce a zeleninu, kterou nejsou schopni prodat kvůli nadbytku či její "ošklivosti". Prodejci pak zboží, kterému se blíží doba expirace, nejsou dostatečně naplněné nebo má popletený obal.

"Naším největším dodavatelem je Tesco, které nám zboží dováží denně. Každý den tam například třídí čerstvé ovoce a zeleninu podle principu 'co by sis sám koupil'. Když je zelenina jenom malinko povadlá, vytřídí ji a dají nám, protože mají pocit, že by si ji spotřebitel nekoupil. Což samozřejmě vítáme, protože tak máme denně čerstvé ovoce a zeleninu pro klienty," uvádí Doušová.

S některou z poboček potravinové banky nyní více či méně spolupracují téměř všechny velké potravinářské řetězce. Zákon tedy až tak velké změny nepřinese, i když ho kritici označují jako vyvlastňování.

Jídlo budou rozdělovat potravinové banky

Novelu zároveň někteří politici i média označují jako přísnější než je její francouzská předloha. Ve skutečnosti je ale jen jejím slabým odvarem – francouzské supermarkety musí, na rozdíl od českých, charitě povinně předávat i zboží s prošlou expirací.

Český zákon je tak přísnější jen ve výši pokut a v tom, že ve Francii si mohou podniky vybrat, se kterou konkrétní charitou chtějí spolupracovat, zatímco v Česku skončí všechny darované potraviny v potravinové bance.

S tím, že jídlo bude muset putovat výhradně do sítě potravinových bank, ale neziskové organizace problém nemají. Téměř všechny jsou totiž jejich klienty. "Je to pro ně naopak jednodušší. My jídlo dovezeme, roztřídíme a oni si vezmou jen to, co potřebují. Je to pro ně o starost méně," říká Doušová.

Pražská a středočeská pobočka je v Česku největší a momentálně je jejími klienty 94 organizací, které krmí celkem jedenáct až dvanáct tisíc lidí. Mezi klienty bank jsou jak velké neziskovky jako Naděje, Armáda spásy nebo Červený kříž, tak malé typu azylových domů, domů na půli cesty či klokánků.

"Každý týden zavolají, co máme za potraviny, a pokud chtějí, přijedou si. Nemívají nepřiměřené požadavky, většinou poptávka odpovídá tomu, kolik bychom jim stejně dali," popisuje praxi Doušová.

Tuny vyhozeného jídla ročně

V Česku se ročně vyhodí zhruba 80 kilogramů potravin na osobu. Hlavní vinu ale nenesou supermarkety, jako spíš běžní občané. V Evropské unii pochází 40 procent všeho znehodnoceného jídla z domácností. Mimo jiné kvůli tomu, že si lidé pletou pojmy "spotřebujte do" a "minimální trvanlivost".

Podle průzkumů nejvíce potravin vyhodí lidé, kteří žijí sami. Přebytečné potraviny, které nesní, přitom mohou lidé odevzdat charitě, některé z potravinových bank, nebo třeba při akcích typu potravinová sbírka.

Na některých místech v Česku vznikají i takzvané veřejné lednice, které fungují na stejném principu jako pouliční knihovny - kdokoli do nich může jídlo odevzdat a kdokoli si ho z ní může vzít.