Kryptos. Měděná skulptura stojící v areálu centrály CIA ve virginském Langley je už od roku 1990 obestřena pověstí nejznámějšího a nejtajemnějšího kryptografického hlavolamu moderní doby. Na první pohled vypadá jako kus papíru vycházejícího z faxu, ale pod povrchem se ukrývá čtyřdílný šifrovaný text. Tři části – K1, K2 a K3 – byly odhaleny během uplynulých desetiletí amatéry i profesionálními kryptology. Čtvrtá část, označovaná jako K4, však odolává dosud. Navzdory vývoji technologií, přes tisíce pokusů, navzdory tomu, že se jí věnovali některé z nejbystřejších hlav planety. A právě informace, které jsou nutné k jejímu rozluštění, se nyní vydražily za neuvěřitelnou částku téměř jednoho milionu dolarů.

Samotný autor Kryptosu, americký sochař Jim Sanborn, má dnes přes padesát veřejných realizací. Kromě Kryptosu vytvořil i památník obětem masové střelby v texaské Odese. Přesto je to právě jeho záhadná měděná skulptura, která mu zajistila nesmrtelnost mezi luštiteli, nadšenci i badateli. Po více než třiceti letech se rozhodl zásadním způsobem promluvit do její budoucnosti – a prodat svůj rozsáhlý archiv.

Co přesně se dražilo a proč to stojí milion

Archiv obsahuje nejen autorovy poznámky, dokumenty a kódovací schémata, ale i veškeré podklady, které Sanborn používal při vytváření Kryptosu. Součástí dražby byl navíc i přístup k samotnému řešení segmentu K4. Kupující, který v aukci vydal 963 tisíc dolarů, získá i soukromé setkání s osmdesátiletým Sanbornem. Na něm s umělcem projde kódy, tabulky, logiku šifry a také autorův tvůrčí záměr. Sanborn navíc do archivu přidal i alternativní úsek textu K5, který dosud nebyl veřejně znám.

Kryptos instalace před budovou CIA v USAzdroj: Profimedia.cz

Tento krok není náhodný. Zájemci bombardovali Sanborna dotazy tak dlouho, až začal za každý zaslaný pokus o řešení účtovat malý poplatek. Někteří jej kontaktují už dvě desetiletí. Sanborn, unavený nekonečným přívalem otázek, začal přemýšlet, jak své dílo předat někomu, kdo bude ochoten pokračovat ve stejné tradici komunikace se záhadology. Tímto prodejem tak autor předává nejen archiv, ale i odpovědnost – jakési kurátorství tajemství.

Aukce, která málem skončila fiaskem

Příběh nabyl dramatický spád chvíli před aukcí. Dva badatelé totiž ve Smithsonově institutu našli Sanbornovy původní pomíchané texty. To okamžitě vyvolalo otazníky: neztratí aukce hodnotu, když někdo už drží část původního materiálu? Neznamená to, že K4 je vlastně vyřešený?

Sanborn však rychle uvedl věci na pravou míru. Nález je podle něj zajímavý, ale nikoli převratný. Objevitelé neprovedli žádné rozluštění. Nemají klíč, neznají princip, podle kterého jsou texty dešifrovány. Bez toho se jedná jen o shluk znaků, který postrádá jakýkoli význam. Aukce tak proběhla, i když v pozměněné podobě – místo samotného řešení K4 se prodával celý archiv jako celek. A výsledek? Dražba překonala odhady o stovky tisíc dolarů. Archiv se stal jedním z nejdražších kryptografických artefaktů, jaké se kdy prodaly. Sanborn to později komentoval suše: dopadlo to dobře.

Dnešní zájem o Kryptos není pouhou akademickou zvědavostí. Je to fenomén, který spojuje matematiky, historiky, hobby kryptology, informatiky i lidi, kteří prostě milují dobré záhady. A právě pro ně se teď připravuje dlouhodobý plán správcovství – systém, který má zajistit, aby tajemství Kryptosu bylo chráněno, uchováváno a nadále předáváno.

Bude K4 někdy skutečně rozluštěn? Anebo je řešení tak sofistikované, že by i případné zveřejnění vyvolalo další otázky? Ať už bude odpověď jakákoli, jedno je jisté: legenda Kryptosu žije dál. A díky této aukci získala svou zatím nejdramatičtější kapitolu.