„Rozhodně lze konstatovat, že ukrajinská ofenziva začala, a nasazení (ukrajinských) strategických záloh tomu nasvědčuje,“ řekl novinářům Putin. „Nepřítel neměl úspěch v žádném ze sektorů,“ dodal s tím, že boje byly v posledních dvou dnech velmi intenzivní.

O zahájení dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy, jejímž cílem je získat zpět Ruskem okupovaná území na jihu a východě země, informovala dříve také některá západní média. Usuzují tak na základě zpráv o prudkých bojích z posledních dní především v ukrajinské Záporožské oblasti. Kyjev k možnosti zahájení své ofenzivy mlčí, v minulých dnech však z úst ukrajinských představitelů zaznívalo, že je na ni ukrajinská armáda připravena.

Rusko podle Zelenského ostřeluje i místa evakuace v Chersonské oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoposelství uvedl, že se Rusko snaží ještě zhoršit ekocidu, kterou způsobilo zničením Kachovské přehrady. Podle něj ruské síly nadále ostřelují Chersonskou oblast postiženou záplavami, přičemž útočí i na místa, odkud se lidé evakuují. Ukrajinský prezident zároveň vyzdvihl „výsledky“ ukrajinských sil v těžkých bojích v Doněcké oblasti na východě země.

Hráz obří Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a od té doby voda zaplavila rozsáhlé území na dolním toku Dněpru. Ukrajinské i Ruskem dosazené úřady v okupované části Chersonské oblasti katastrofa přinutila evakuovat obyvatele. Rusko tvrdí, že přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Ukrajina naopak uvádí, že vodní dílo do vzduchu vyhodily ruské síly, které při invazi do země obsadily i přehradu. Agentura AP ve čtvrtek zveřejnila záběry z dronů nad Kachovskou přehradou den po zničení a uvedla, že nepodporují ruskou verzi o ukrajinském útoku shora.

„Ruští teroristé se snaží situaci, kterou způsobili svou ekocidou, ještě zhoršit. Je to naprosto záměrné,“ uvedl Zelenskyj v nočním hlášení z vlaku při návratu z oblastí postižených záplavami po zničení Kachovské přehrady. „Pokračují v ostřelování Chersonu a obcí v regionu, který již teroristé zaplavili. Dokonce ostřelují evakuační místa,“ doplnil. Podle ukrajinského prezidenta okupanti zcela ponechali lidi na levém břehu řeky Dněpr napospas osudu.

Zelenského slova potvrzuje reportáž televize Nastojaščeje vremja, která zachycuje středeční ostřelování jedné z chersonských čtvrtí, kde se evakuují lidé. V některých částech Chersonu soudě podle videozáznamu už voda lidi neohrožuje, nebezpečí ale dál představuje právě ruská dělostřelecká palba. Naopak v zatopených oblastech města se ne všichni chtějí evakuovat - někteří preferují zůstat ve vyšších patrech výškových domů. O údajném ostřelování míst postižených záplavami hovoří také ruská státní média, která ale útoky připisují ukrajinským silám.

Rusko, které před rokem a čtvrt začalo na Ukrajině válku, obvykle zrcadlově viní Kyjev ze stejných věcí jako Ukrajina Moskvu.

Při záplavách způsobených protržením hráze Kachovské přehrady zemřelo nejméně 14 lidí a tisíce lidí přišly o domovy, napsala agentura AP s odvoláním na ukrajinské i okupační ruské činitele. Záplavy také zničily zemědělské plodiny, vyplavily miny a způsobily rozsáhlé škody na životním prostředí.

Zelenskyj ve svém nočním videu zároveň vyzdvihl „výsledky“ ukrajinských sil v bojích v Doněcké oblasti. „V Doněcké oblasti probíhají velmi těžké boje,“ poznamenal. „Ale jsou tu výsledky a já jsem vděčný těm, kteří těchto výsledků dosáhli. Dobrá práce v Bachmutu. Krok za krokem,“ dodal. Zmínil se také o dalších oblastech, kde dochází k těžkým bojům, ale uvedl, že nebude sdělovat podrobnosti.

Rozmísťování jaderných zbraní v Bělorusku začne v červenci, řekl Putin

Rusko začne rozmísťovat jaderné zbraně v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při dnešní schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči.

„Pokud jde o nejcitlivější otázky, na kterých jsme se domlouvali, vše jde podle plánu. Jak víte, 7. či 8. července skončí příprava příslušných zařízení a hned poté zahájíme kroky související s rozmístěním příslušných druhů zbraní na vašem území. Vše tedy postupuje podle plánu, vše je stabilní,“ řekl Putin. „Celkově je situace stabilní, a dokonce bych řekl, že dobrá. Spolehlivě spolupracujeme v této oblasti,“ dodal.

Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku. Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu nicméně při této příležitosti upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl Putin a potvrdilo to také běloruské ministerstvo zahraničí.

Běloruský opoziční server Zerkalo připomněl, že za sovětských dob se jaderná munice uchovávala ve speciálním krytu u letecké základny Bobroviči na východě Běloruska, ale někteří experti pochybují, že se v termínu ohlášeném Putinem podaří sklad zrekonstruovat či postavit nový.

Další odborníci, například Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), předpokládají, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou. Z politických důvodů je totiž důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluh jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci. NATO má program, v jehož rámci USA mají své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku proto není nutné.

Navíc lze předpokládat, že jaderné zbraně by se v Bělorusku ocitly jen krátce před rozhodnutím o jejich použití. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.