Na weby institucí v Česku a také na Ukrajině byl dnes podle odborníků veden útok přes platformu DDosia. „DDosia je dílem proruské skupiny NoName057, která se od začátku války na Ukrajině zaměřuje na země podporující Ukrajinu,“ uvedl výzkumník Avastu Martin Chlumecký. Útoky jsou podle něj reakcí na zasedání Mezinárodní krymské platformy, které dnes hostí Praha. Platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

Také pražské letiště dnes oznámilo, že je pod útokem jeho web a internetová síť. „Letiště okamžitě přijalo ochranná opatření a pracuje na zprovoznění,“ uvedlo letiště v příspěvku na síti. Po 14:30 webové stránky letiště již fungovaly.

Podle Chlumeckého byly dnes napadeny také stránky vlády, Senátu, Poslanecké sněmovny, ministerstva zahraničí, České obchodní inspekce nebo pražského Dopravního podniku. „Data institucí nejsou v ohrožení, protože DDoS útok pouze zahltí servery těchto institucí velkým počtem požadavků, a stránky se tak pro většinu návštěvníků stanou dočasně nedostupnými,“ doplnil.

Útokům hackerů čelí státní instituce, samospráva i soukromé firmy opakovaně. Jde většinou právě o DDoS útoky. Tento způsob patří podle odborníků k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s pokračujícím konfliktem na Ukrajině.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) o dnešních útocích na některé weby státní správy a jiných subjektů ví, napadeným subjektům poskytuje součinnost, řekla ČTK mluvčí úřadu Eva Rajlichová.

Krymská platforma v Praze: Ukrajinu je třeba osvobodit, Rusku nelze ustupovat

Ruským mocenským ambicím nelze ustupovat a Ukrajině je třeba dál pomáhat v úsilí osvobodit území, které Moskva okupuje, shodli se účastníci dnešního parlamentního summitu Krymské platformy v Praze. Platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. K setkání se formou videopříspěvku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, osobně dorazil šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk i zákonodárci ze čtyř desítek zemí.

Summit vyslal ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi zprávu, že účastnické země jsou sjednoceny a budou pomáhat Ukrajině až do chvíle, kdy bude osvobozeno celé její území, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Není pochyb o tom, že Krym je Ukrajina. Krym je ukrajinský a chceme dosáhnout toho, aby byl osvobozen stejně jako další části Ukrajiny, kde se nyní bojuje,“ uvedla.

Moskva anektovala Krymský poloostrov na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem. Loni ruská armáda vpadla na Ukrajinu.

Zelenskyj ve videu řekl, že Rusko původně věřilo, že se mu invazi na Ukrajinu podaří provést beztrestně. Tyto iluze už jsou ale zničeny, prohlásil. Mezinárodní společenství se podle něj musí zaměřit na zamezení obcházení protiruských sankcí, apeloval také na dodávky zbraní a munice.

„Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska,“ řekl Zelenskyj. „Uspokojí nás pouze úplná deokupace našeho území,“ dodal. Ukrajina se podle něj snaží získat úplnou kontrolu nad Krymským poloostrovem. „Zatím tomu tak není, ale určitě bude,“ dodal. Účastníky Zelenskyj poprosil, aby bojovali proti ruské propagandě, která se snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. Za nezbytné považuje i dostatek zbraní a munice, aby Ukrajina dokázala zvítězit.

Bylo mi potěšením účastnit se 2. parlamentního summitu Krymské platformy, který probíhá v Praze. Jsem moc rád, že naše hlavní město přivítalo reprezentanty parlamentů z více než 40 zemí.

Okupace Krymu je ze strany Ruska porušením mezinárodního práva a Charty OSN. Ukrajincům a… pic.twitter.com/GooN59rXzM

— Petr Fiala (@P_Fiala) October 24, 2023

Premiér Petr Fiala (ODS) na summitu uvedl, že Česko podporuje Ukrajinu od začátku ruské agrese v roce 2014 a česká vláda byla jednou z prvních, které loni po ruské invazi dodaly Ukrajině tanky, vrtulníky a jiné těžké zbraně. Ruská okupace Krymu je podle něj porušením mezinárodního práva a Charty OSN. Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude obnovena v mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991, což zahrnuje i Krym, prohlásil Fiala.

Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, jak bude třeba, politikou Evropské unie a všech demokratických zemí by mělo být obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích hranic z roku 1991, včetně Krymu, řekl účastníkům pražského summitu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj jsou jakékoli spekulace o tom, že by Krym mohl být vyměněn s Ruskem za mír, neopodstatněné a nebezpečné. Krym považuje za klíč k ukončení imperialistických ambicí Ruska v Evropě.

Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Stefančuk míní, že je třeba zpřísnit sankce proti Rusku. Poděkoval za všestrannou podporu, pochopení a odolnost, které účastnické státy Krymské platformy projevují Ukrajině v boji proti ruské agresi. „Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy,“ uvedl. Na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že summit se zabýval územní celistvostí Ukrajiny, protiruskými sankcemi i vypracováním mechanismu náhrady škod. Poděkoval nejen české politické reprezentaci, ale i lidu za solidaritu.

Nedostatečná a neadekvátní reakce mezinárodního společenství na anexi Krymu byla v Kremlu vnímána jako projev slabosti, uvedla na summitu Pekarová Adamová. Také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na ruský postup v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Po loňské ruské invazi na Ukrajinu se ukázalo, že Putin používá stejné metody a hanebné dobyvačné vzorce jako v minulosti nacistický diktátor Adolf Hitler, řekl Vystrčil.

Krymská platforma vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se konal loni v říjnu v chorvatském Záhřebu. Osobně se pražského summitu účastnili zákonodárci většiny zemí Evropské unie, zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Představitelé dalších států, například Austrálie, Japonska, Nového Zélandu nebo Spojených států vystoupili prostřednictvím video vzkazu.