Dnes je čtvrtek 16. září 2021., Svátek má Ludmila
Počasí dnes 16°C Dešťové přeháňky

Křesťané pomohli k moci muslimskému prezidentovi. Zachrání Nigérii?

Křesťané pomohli k moci muslimskému prezidentovi. Zachrání Nigérii?
Nigerijci oslavují Buhariho vítězství | zdroj: Profimedia

Demokratické volby v Nigérii, nejlidnatější a také nejvýznamnější africké zemi, vynesly do čela státu muslima Muhammadu Buhariho. Přestože dosud vládnoucí strana strašila před islamizací země, Buhari se stal prezidentem právě díky bezprecedentní podpoře mnoha křesťanů, kteří věří v to, že zbaví zemi korupce a konečně uspěje v boji proti Boko Haram.

Byly to v mnoha ohledech pozoruhodné volby. Zaprvé jednoduše proto, že každé prezidentské volby v Nigérii jsou pozoruhodné. O této africké zemi se obvykle mluví hlavně v souvislosti s teroristickou skupinou Boko Haram, ale je to především obrovská, rychle rostoucí ekonomika s téměř dvěma sty miliony obyvatel, kde se nachází tepající obchodní centrum Afriky, Lagos.

Ovšem letošní prezidentské volby byly pozoruhodné také proto, že v zemi rozdělené na severní muslimskou a jižní křesťanskou polovinu proti sobě stanuli muslimský a křesťanský kandidát. Nakonec vyhrál ten muslimský, Mohamed Buhari, který je mimo jiné bývalým diktátorem z poloviny 80. let proslulým přísnými zákony omezujícími svobodu projevu a vyhnáním sedmi set tisíc zahraničních pracovníků do sousedních států.

Mají se nigérijští křesťané muslimského prezidenta obávat? Zřejmě ne, vždyť právě křesťané Buharimu dopomohli k historickému vítězství.

Zákony proti homosexuálům a Boko Haram

Ve volbách před čtyřmi lety bylo všechno jednodušší. Křesťanský jih drtivou většinou zvolil křesťanského prezidenta, nyní poraženého Goodluck Jonathana. Ten se ovšem na konci prvního funkčního období potýká s rekordní neoblíbeností ve všech složkách obyvatelstva, včetně jeho bývalých podporovatelů. Přestože se pokusil zavděčit například populárními zákony proti homosexualitě, veřejnost si ho spojuje především s nepřetržitou vlnou korupčních skandálů a s neúspěšným bojem proti Boko Haram.

Tato extrémistická skupina během jeho vlády narostla do monstróznějších rozměrů než kdy dříve, stačila se přihlásit k Islámskému státu a několikrát na hlavu porazila poníženou nigérijskou armádu. Pro to, jak obyvatelé Nigérie vnímali situaci v zemi na konci funkčního období prezidenta Jonathana, se stačí podívat na několik čísel z průzkumů prestižní Pew Research Center před volbami: 88 procent označilo kriminalitu a 86 procent korupci za velký problém, 74 procent se domnívá, že země směřuje špatným směrem. Bez ohledu na to, jestli jde o muslimy nebo křesťany.

Tah pastorem

Buhari se rozhodl využít situace a zároveň od samého počátku kampaně pracovat s tím, že křesťanští obyvatelé z něj mohou mít obavy; a že tyto obavy se bude snažit využít jeho soupeř. To už se stalo třikrát před tím, kdy se protivníci vždy před volbami zaštítili svou vírou a varovali před nebezpečím islamizace.

Jako viceprezidenta si proto Buhari vybral Yemi Osimbaja, pastora z jihu, který patří k jedné z největších protestantských církví v zemi, a zajistil si otevřenou podporu mnoha křesťanských biskupů na severu. "Biskupové ho považují za slušného a spolehlivého muže, který dokáže bojovat jak proti korupci, tak Boko Haram," prohlásil například reverend John Bakeni, tajemník římskokatolické diecéze Maiduguri.

Obhájci Buhariho z řad křesťanů rádi připomínají, že nejmladší Buhariho dcera se vdala za křesťana a že se během krátké doby u moci v 80. letech obklopil především křesťanskými členy vlády. Tehdejšímu diktátorovi se také podařilo velmi rozzlobit muslimskou komunitu, když omezil možnost uskutečnit pouť do posvátné Mekky. Paradoxně pomohl také pokus o atentát ze strany Boko Haram, což vzájemným sympatiím příliš nenapovídá.

'Hojení ran'

Nyní se Buhari stal na čtvrtý pokus konečně hlavou státu, a to s podporou křesťanů ze severu i z jihu, kde dokázal v několika státech vyhrát se značnou převahou, včetně metropole Lagos. Dobrou zprávou pro budoucnost demokracie v zemi je, že Jonathan svou porážku okamžitě uznal a na základě vzájemné dohody vyzval své příznivce, aby se nedopouštěli násilí a umožnili bezproblémový přechod moci.

To je opravdu velký posun od posledních voleb, kdy Jonathanovu výhru následovala vlna násilí mezi příznivci obou kandidátů, během níž zemřelo na 800 lidí. Buhari svému soupeři poděkoval a prohlásil, že je třeba začít pracovat na "hojení ran", kterých má jeho země opravdu hodně. Na prvním místě právě násilí mezi křesťany a muslimy, reprezentované pravidelnými útoky extrémistů nejen z Boko Haram na křesťanské kostely.

Bude zajímavé, zda tyto rány na vztazích obou komunit dokáže zahojit právě muslimský prezident.

Zdroje:
Vlastní