Vychovejte své dítě v duchu donucovací metody. Zákaz kamarádů, počítače i hraní!

- Aktuality autor: Lucie Hyblerová

Čína je již dávno proslulá tím, že prosazuje výchovu mládeže s důrazem na práci a disciplínu. Tato doktrína je však stále častěji zpochybňována, především rodiči, píše agentura AFP.

Zastánci čínské "tvrdé" výchovy ujišťují, že jejich zásady založené na zákazech a elitářském přístupu jsou lepší než západní laxismus.

Zejména tuto myšlenku loni ve své knize obhajovala profesorka americké Yaelovy univerzity, jež je čínského původu. Vychvalovala v ní výhody donucovací výchovy.

V knize nazvané Battle Hymn of the Tiger Mother (Bojová hymna matky-tygřice) Amy Čchua vypočítávala příklady toho, co její dvě malé dcerky nikdy nesměly dělat: nesměly se účastnit večírků s kamarády, hrát ve školním divadle, mít kamarádky, s nimiž by si hrály, používat počítač k zábavě atd.

To vyvolalo pohoršené reakce ve Spojených státech, kde matku přirovnávali k tyranovi. Ne tak ovšem v Číně, kde děti tráví dlouhé hodiny ve škole a rodiče svou autoritu uplatňují velmi přísně.

Čtyřleté děti denně tráví ve škole osm hodin a starší děti mají až dvanáctihodinovou výuku denně a k tomu ještě prosedí několik hodin nad úkoly. 
Čínští poslanci však nedávno projednávali zákon o změnách ve školství, který by měl tlak na děti zmírnit.

"Pevně věřím, že čínské školství může být uvolněnější. Vyučování má být dobrou zkušeností," řekl agentuře AFP poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) Ču Jung-Sin.

Začala se preferovat méně přísná výchova

Nedávno rozvířilo diskuse zveřejnění amatérského videa na internetu, na němž je vidět, jak čtyřleté čínské dítě nutili jeho rodiče běhat v New Yorku ve sněhu, pouze v tričku, šortkách a teniskách.

Rodiče zdůvodňovali svou "výchovnou" metodu tím, že prý chtěli upevnit zdraví a charakter svého synka. Video však vyvolalo pohoršené reakce, což ukázalo, že se pohled na tvrdou výchovu pozvolna mění.

Podle poslance Čua si dnes rodiče pro své děti přejí méně přísnou výchovu. To je zčásti ovlivněno tím, že čínská vláda podporuje politiku jednoho dítěte, jemuž pak rodiče věnují více péče, zčásti tím, že Číňané mají stále více přístup na západní školy.

"Čína se reformovala a otevřela, zejména pokud jde o vzdělání v zahraničí, a školy dnes mají tendenci zavádět novátorskou kulturu a myšlení," zdůraznil.

V posledních letech byl v Číně zaznamenán nárůst institucí s alternativní výukou, například takových, které se řídí principy kontroverzního rakouského filozofa Rudolfa Steinera (1861-1925), jenž založil alternativní waldorfské školy.

Princip waldorfské školy

První waldorfská škola v Číně se otevřela v roce 2004, loni začala výuka na dalších šesti takových školách. Na těchto školách začíná vyučování čtení, psaní a matematiky ve vyšším věku dítěte než na většině tradičních škol a důraz se klade více na další předměty, jako je kreslení či hudební výchova.

Jü Šu-fen se rozhodla poslat svou sedmiletou dceru Tuo Tuo do waldorfské školy na okraji Pekingu, protože usoudila, že na klasické státní škole na ni byl vyvíjen příliš velký tlak. 
"Tento (čínský) systém může být pro děti příliš intenzívní, protože zahrnuje příliš mnoho vyučovacích hodin a zkoušek," soudí. "Jejich fyzický a dušení vývoj v takovém prostředí trpí. Nikdy jsem nechtěla dávat svou dcerku na státní školu."

Sektor soukromého školství se v Číně prudce rozvíjí a letos by měl přinést na 80 miliard dolarů (asi 1,44 bilionu Kč), zatímco v roce 2009 to byl 60 miliard dolarů (asi 1,08 bilionu Kč), uvedla Bank of America Merrill Lynch.

Tagy: Čína práce mládež

Zdroje: ČTK