Předlohou se před dalším kolem sněmovního projednávání budou zabývat poslanci z ústavně-právního a zahraničního výboru. Opoziční snahu o zařazení na program jednání dalších výborů a ústavní komise sněmovny koalice odmítla. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neprosadila ani návrh prodloužit dobu na posuzování ve výborech z 60 na 90 dnů. Podle ní koalice nemá chuť ke kompromisům, aby novela přežila déle než jedno volební období. ANO by chtělo návrh kompletně přepracovat.

Předseda SPD Tomio Okamura označil volební novelu koalice za manipulativní a protiústavní, bude navrhovat jeho účinnost až po sněmovních volbách od roku 2026, ale nebude podle svých slov ani pro něj hlasovat. Předseda vlády a ODS Petr Fiala (ODS) nevyloučil pouze drobné technické změny v návrhu během debaty ve výborech, pokud se ukáže taková potřeba. „Odložení účinnosti nechceme připustit, není k tomu důvod,“ řekl novinářům.

Do debaty o novele měli řadoví poslanci podáno v jednom okamžiku až 77 přihlášek, přičemž někteří se hlásili opakovaně a mnozí vystupovali mimo pořadí formou dvouminutových poznámek. Na konci debaty zůstalo nevypořádáno 31 přihlášek. Zatím zřejmě nejdelší jednání o jednom zákonu současná sněmovna absolvovala před rokem při zrychleném jednokolovém schvalování návrhu na zkrácení mimořádné valorizace důchodů, které zabralo přes 72 hodin čistého jednání. Tři kola projednávání konsolidačního balíčku trvala dohromady kolem 60 hodin jednání.

Obsáhlou diskusi o předloze provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím a tvrzení o rozdělování českých občanů na dvě kategorie. Opoziční politici se opakovaně odvolávali na stanoviska právníků a politologů, kteří se ke korespondenční volbě staví odmítavě.

Zastánci volby poštou poukazovali na nutnost umožnit uplatnění volebního práva i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet například stovky kilometrů hlasovat na ambasádu. Připomínali rovněž dlouhodobou snahu o zvýšení komfortu hlasování. Poukazovali přitom na to, že korespondenční volbu měla v programovém prohlášení i bývalá vláda Andreje Babiše (ANO).

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.

Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich a zhruba čtyři pětiny z nich hlasovaly pro strany současné koalice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) může v zahraničí volit v českých volbách kolem 600 000 lidí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o hlasování poštou nelze předem odhadnout, čekají ale nárůst počtu voličů hlasujících ze zahraničí.