Covid-19 určoval dění v posledních dvou letech vlády Andreje Babiše (ANO). Jedním z prvních rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) po nástupu v prosinci 2021 bylo neprodlužovat koronavirový nouzový stav, který tak skončil o Vánocích. V únoru sice počet prokázaných nákaz dosáhl rekordu více než 67 000 případů za den, zároveň ale nemoc neměla většinou vážný průběh. Od jara se méně testuje, se začátkem května skončila možnost bezplatného PCR testu bez žádanky od lékaře, roušky jsou na rozdíl od minulosti dobrovolné.

Kabinet se musel zabývat také dopady prudkého nárůstu cen energií a pohonných hmot pod vlivem dění na Ukrajině. Od začátku roku se výrazně naplnily zásobníky plynu a od září podle informací ministerstva průmyslu do ČR nepřichází žádný ruský plyn, zatímco v únoru představoval jeho podíl 98 procent. Většina dodávek je nyní z Norska, kromě nich ČR nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA. K jeho přepravě si ČR pronajala třetinu nového terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven.

Růst cen energií u domácností a podniků plánovala vláda nejprve řešit takzvaným úsporným tarifem, díky kterému domácnosti dostaly 3500 korun prostřednictvím dotace na účet za elektřinu. Odpuštěn byl také poplatek za obnovitelné zdroje. Příští rok nakonec tarif pokračovat nebude, kabinet místo toho začátkem října stanovil maximální ceny elektřiny a plynu. Podle nedávného rozhodnutí se bude strop týkat i velkých firem.

Vláda už na začátku roku souhlasila, aby ministr průmyslu podnikl potřebné kroky k vyhlášení výběrového řízení na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Firma ČEZ zahájila tendr v březnu, koncem listopadu společnost obdržela tři nabídky - zájem mají francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Vláda také prosadila zrušení elektronické evidence tržeb (EET) na konci letošního roku bez náhrady.

Fialova vláda odmítla rozpočet na letošní rok navrhovaný předchozí koalicí ANO a ČSSD se schodkem 376,6 miliardy korun a Česko do 21. března hospodařilo v rozpočtovém provizoriu. Kabinet nejprve prosadil na tento rok rozpočet se schodkem 280 miliard Kč, hlavně kvůli válce na Ukrajině a opatřením proti inflaci se schodek postupně zvýšil na 375 miliard korun. Na příští rok sněmovna schválila schodek 295 miliard korun.

Po ruské invazi patří Česko mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, koncem října vláda absolvovala v Kyjevě společné zasedání s ukrajinskou vládou. Do napadené země proudí z ČR munice, lehké i těžké zbraně včetně tanků, ale také policejní výzbroj, hasičské vybavení a humanitární pomoc. Hodnota vojenských darů dosud dosáhla hodnoty zhruba 4,5 miliardy korun. V Česku také cvičí ukrajinští vojáci.

Na začátku války vláda vyhlásila nouzový stav, kterým reagovala na příchod tisíců uprchlíků z Ukrajiny. Nakonec platil do konce června. Kabinet také zavedl takzvanou dočasnou ochranu, která bude platit nejméně do března 2024. Status umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Do poloviny prosince udělily úřady dočasnou ochranu téměř 470 000 lidem, na cizinecké policii se nahlásilo přes 631 000 osob.

V červenci vláda rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení letounů F-35 Lightning, které by měly nahradit dnes používané švédské gripeny. Podle odhadů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun. Kabinet také zrušil tendr na nákup bojových vozidel pěchoty a rozhodl, že ministerstvo obrany osloví přímo švédského výrobce stroje CV90 BAE Systems. Stroje by měly stát do 51,684 miliardy korun včetně daně.

Kvůli vysoké inflaci se letos třikrát zvyšovaly důchody. Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun, mohly požádat o jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let. Kabinet také opakovaně rozhodl například o zvýšení životního minima, které se používá pro stanovení nároku na dávky či výpočet některých podpor. Od dubna se zvedlo o deset procent a od července o téměř devět. Od ledna stoupne o 5,2 procenta z 4620 na 4860 korun. Minimální mzda se od ledna zvedne o 1100 korun na 17 300 korun.

Kabinet v únoru jmenoval Michala Koudelku opětovně plnohodnotným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), nástupcem policejního prezidenta Jana Švejdara se stal od dubna jeho první náměstek Martin Vondrášek. V červenci se novým náčelníkem generálního štábu stal ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka, kterého v čele úřadu vystřídal náměstek Lukáš Kintr. Ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se stal Petr Mlejnek, ve funkci ale vydržel necelý měsíc a od října v čele ÚZSI stanul Vladimír Posolda.

Vláda letos absolvovala téměř 60 schůzí, na kterých přijala přes 1000 usnesení. V druhé polovině roku Česko předsedalo Radě EU. Na začátku října se na Pražském hradě konal neformální summit EU a premiérové setkání Evropského politického společenství (EPC), nové mezinárodní platformy zahrnující kromě členských států Evropské unie také například země západního Balkánu, Británii, Ukrajinu či Turecko.

Vládě se podařilo prosadit dva rozpočty a odolat nedůvěře

Vládní pětikoalici se letos v Poslanecké sněmovně podařilo získat důvěru, prosadit dva své státní rozpočty, jednu změnu již schváleného rozpočtu i dvě desítky zákonů v legislativní nouzi. Odolala také opoziční snaze o vyslovení nedůvěry.

Sněmovna několikrát zažila kvůli rozsáhlým opozičním projevům i obstrukcím dlouhé jednání přes noc do následujícího dne. Přesto sněmovna schválila 94 zákonů, z toho 22 ve stavu legislativní nouze. Proti předchozím, covidovým rokům si tentokrát stav legislativní nouze vyžádala vláda hlavně kvůli pomoci Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.

Na rozdíl od předchozích let se letos neuskutečnil žádný stranický nebo klubový přestup a všichni poslanci zatím hájí strany, za něž byli zvoleni. Sněmovnu neobměnily ani senátní volby, protože v souboji o křeslo v horní komoře neuspěl ani Milan Brázdil (ANO), ani Jiří Kobza (SPD).

Sněmovnu po loňských volbách ovládly strany, které byly dříve v opozici. V opozici zůstalo pouze hnutí SPD, ke kterému se přidalo hnutí ANO. Vládní většina 108 poslanců tak umožnila vládě letos 13. ledna získat hlasy 106 z nich důvěru sněmovny. Stalo se tak po dlouhém jednání, které trvalo zhruba 21 hodin.

Opozice v následujících měsících blokovala například novelu takzvaného pandemického zákona, návrh na odklad účinnosti části nového stavebního zákona, snížení úhrad do zdravotnictví za státní pojištěnce, změny ve volbě členů rad České televize a Českého rozhlasu a koaliční novelu služebního zákona. Koalice po opozičních obstrukcích prozatím ustala v prosazování senátního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby prezidenta a poslanců pro Čechy v zahraničí.

Zdlouhavé jednání přes noc doprovázelo i neúspěšný pokus opozice o vyslovení nedůvěry vládě. Schůze začala 1. září ve 13:00 a skončila následující den před 12:00. Sněmovna letos zažila i rekordně rychle svolanou schůzi. Ve čtvrtek 24. února, když Rusko zahájilo agresi vůči Ukrajině, se poslanci sešli již téhož dne odpoledne na mimořádné schůzi. Poslanci tehdy odsoudili ruský útok vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě.

Sněmovna letos absolvovala 45 schůzí během 95 jednacích dní. V současném volebním období už obdržela sněmovna celkem 208 návrhů zákonů, které jsou v různé fázi schvalování. Nejstarším neprojednaným návrhem zákona je novela zákona o daních z příjmů, kterou poslanci SPD předložili v polovině loňského prosince. Opozici se nedařilo prosazovat její návrhy. Koaliční většina neumožnila schválení programů mimořádných schůzí, které opozice vyvolala.

Od příštího roku se poslanci s dalšími ústavními činiteli mohou těšit na vyšší platy. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun.

Poslanci získají v příštím roce sněmovního kaplana. V lednu by ho měla vybrat sněmovní kancelář. Sněmovní kancléř Martin Plíšek již oslovil Českou biskupskou konferenci a Ekumenickou radu církví s žádostí o nominaci jednoho katolického a jednoho protestantského duchovního, sdělil ČTK mluvčí předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý.