Podle dřívější zprávy amerického deníku The Wall Street Journal chce Zelenskyj plán podrobně představit v únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev bude při případných hovorech s Moskvou nejspíše požadovat zásadní ústupky, jejichž prosazení bude mít o to větší šanci, čím lepší bude ukrajinská pozice na bojišti, podotkl list.

Zelenskyj svůj plán poprvé ohlásil v listopadu na summitu velkých ekonomik G20. V prosinci pak vyzval lídry zemí G7, aby podpořili jeho návrh na uspořádání globálního mírového summitu během zimy, na němž by se probral celý jeho mírový plán nebo i jen jeho některé konkrétní body. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném v pondělí agenturou AP uvedl, že mírový summit by Ukrajina chtěla uspořádat do konce února, nejraději na půdě OSN.

O mírovém plánu Zelenskyj hovořil také při své prosincové návštěvě ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Americký lídr poté novinářům řekl, že má „přesně tutéž vizi“ pro mír jako Zelenskyj. Ukrajinský prezident mluvil o plánu tento týden také po telefonu s indickým premiérem Naréndrou Módím a vyzval ho, aby se Indie zapojila do jeho uskutečnění.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že plán musí brát v potaz ruské územní zisky. „Mírový plán Ukrajiny, který nebere v potaz dnešní realitu - ruská území, připojení čtyř nových regionů k Rusku - nemá šanci na existenci,“ prohlásil podle agentury TASS Peskov. Rusko tvrdí, že ukrajinské oblasti Luhanská, Doněcká, Chersonská a Záporožská se staly součástí Ruska, svět ale tento pokus Moskvy o anektování dalšího ukrajinského území neuznal. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. „Zatím žádný mírový plán není,“ zdůraznil také Peskov.

Zelenského plán podle agentury Reuters konkrétně obsahuje tyto body:

• radiační a jaderná bezpečnost s důrazem na obnovení bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupují ruská vojska;
• potravinová bezpečnost včetně zajištění vývozu ukrajinského obilí do nejchudších států světa;
• energetická bezpečnost s důrazem na omezení cen ruských energetických zdrojů a na pomoc s obnovou zničené ukrajinské energetické infrastruktury;
• propuštění všech vězňů a lidí deportovaných do Ruska včetně válečných zajatců a dětí;
• obnova ukrajinské územní celistvosti s tím, že Rusko ji uzná na základě Charty OSN;
• stažení ruských vojsk z Ukrajiny, ukončení násilností a obnova ukrajinských státních hranic s Ruskem;
• spravedlnost včetně ustavení speciálního tribunálu pro potrestání ruských válečných zločinů;
• zabránění rozsáhlému ničení ekosystémů a ochrana životního prostředí s důrazem na obnovu zařízení určených k úpravě vody a jejich odminování;
• prevence vyostření konfliktu a vytvoření bezpečnostních struktur v euroatlantickém prostranství včetně záruk pro Ukrajinu;
• stvrzení ukončení války včetně toho, že zapojené strany podepíší příslušný dokument.