Podle Fialy se debata o přijetí eura v Česku zintenzivňuje v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, v tuto chvíli ale není postavena na reálných základech. „My jsme měli velký úkol a máme nadále ozdravovat a konsolidovat veřejné finance. To děláme, a to je jeden ze základních předpokladů, abychom se o tom (zavedení eura) vůbec mohli bavit. Ale samozřejmě ne předpoklad jediný,“ řekl.

Fiala upozornil, že Česko v posledních letech neplnilo kritéria pro vstup do eurozóny. Zdůraznil zejména kritérium veřejných financí, jejichž deficit nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Česko by se pod tuto hranici mělo poprvé od začátku pandemie covidu-19 dostat letos. V posledních letech ale země neplnila ani kritéria výše inflace a úrokových sazeb, není ani v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II, který nastavuje pásmo pro pohyb kurzu národní měny vůči euru.

Premiér řekl, že se debatě o zavedení eura nebrání, musí ale být založena na tom, co je pro české občany výhodné. Kabinet se podle něj snaží pomáhat firmám, pro které je zůstávání mimo eurozónu nevýhodné. Jako příklad zmínil to, že od letošního roku mohou podniky za splnění určitých podmínek vést účetnictví, vyplácet mzdy a odvádět daně v cizí měně, což bude ve většině případů euro.

Prezident Pavel v novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností, a vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky, které povedou k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.