Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

Vláda se v programovém prohlášení nedomluvila na tom, že by se v současném volebním období zabývala přijetím společné evropské měny. Česko v současnosti ani neplní potřebná kritéria pro zavedení eura, řekl dnes po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda se podle něj soustředí na ozdravení veřejných financí, což premiér označil za předpoklad pro to, aby se debata o euru v Česku vůbec mohla reálně vést. Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k přijetí eura.

Zpravidla zdrženliví centrální bankéři se v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT neudrželi a příkře komentovali výroky ministryně financí.

Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn.

Jednání mezi řeckými politiky a představiteli EU doposud neudělala definitivní tečku za vleklou dluhovou krizí. Mezi různými způsoby řešení současné situace kolem Řecka zazněla i myšlenka, že přijetí eura není nevratné, což jenom ukazuje, jak se diametrálně odlišují německé a francouzské představy o měnové unii. 

Řecký ministr na svém Twitteru nedávno napsal, že jeho země přijímá virtuální měnu bitcoin. Šlo samozřejmě jenom o vtípek, ale ekonomové upozorňují na to, že by případné zavedení virtuální měny (např. formou jakési digitální drachmy) mohlo Řecku pomoci vyřešit vleklou dluhovou krizi a problém se splácením pohledávek.