Dnes je neděle 29. května 2022., Svátek má Maxim a Maxmilián
Počasí dnes 7°C Dešťové přeháňky

Nepřipravené vojsko rozmetal důmyslný pekelný stroj

Nepřipravené vojsko rozmetal důmyslný pekelný stroj
Výbuch pontonového mostu u Antverp 4. dubna 1585 | zdroj: Wikipedia

Pekelný stroj italského vojenského inženýra obléhajícím Španělům v Nizozemsku pořádně zatopil. Výbuch připravil před 437 lety o život nejméně tisícovku lidí.

Vojenský inženýr Federigo Giambelli pocházel z italské Mantovy. Když nabídku jeho služeb odmítl španělský král Filip II., usadil se Giambelli v Antverpách a přemýšlel o pomstě.

Tou dobou zuřila osmdesátiletá válka (1568-1648) za nezávislost Nizozemska proti španělské nadvládě. Čtvrtého listopadu 1576 vyplenila Antverpy španělská vojska poté, co nedostala žold. Jejich třídennímu běsnění, které vešlo do dějin jako španělská zuřivost (spaanse furie), padlo za oběť osm až deset tisíc lidí, zničena byla téměř tisícovka domů.

Necháme Antverpy vyhladovět

Bohaté město si sice odchod vojáků vykoupilo, další útok byl ovšem jen otázkou času. V roce 1584 se novým generálním guvernérem stal syn Markéty Parmské Alessandro Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy. Aby odřízl obléhané Antverpy od zásobování, nechal přehradit řeku Šeldu loděmi. Giambelli tehdy nabídl své služby starostovi Antverp Philipsi van Marnixovi a vypracoval důmyslný plán, jak lodní blokádu prolomit. Městské radě se sice zdál příliš riskantní, přesto s ním nakonec souhlasila.

Giambelli vycházel z principu zápalných lodí, které se používaly už od starověku. Šlo o lodě naložené hořlavinami a navedené na určitý cíl, Giambelli ale šel ještě dál. Dvě nepoužívané lodě nechal přestavět na pekelné stroje, které měly Farneseho pontonový most vyhodit do povětří.

V podpalubí byly komory naplněné třemi tunami střelného prachu, na nich byla navršena obrovská hromada železného šrotu a kamení, včetně náhrobků. Jako rozbušky fungovaly hodinové stroje napojené na křesadlové zámky.

Aby obléhatelé nabyli dojmu, že jde o běžné zápalné lodě, rozdělali Nizozemci na palubách ohně. Když pak Španělé spatřili 4. dubna 1585 dvě lodě plující k mostu, počítali s konvenčním útokem. Pokoušeli se palbou rozstřílet stěžně a připravili se na nalodění.

Pekelný stroj děsil Španěly i po letech

Jednu z lodí se jim skutečně podařilo odrazit, druhá však doplula až k mostu a explodovala. Strašlivé detonaci padla za oběť tisícovka španělských vojáků. Podle dobových svědectví někteří uhořeli, jiní se uvařili ve vroucí vodě, smetla je přílivová vlna, udusili se jedovatými výpary nebo je zabily či zmrzačily létající kameny a kusy železa. Ostatní zabila mohutná tlaková vlna.

Proražena byla i bariéra, admirál Jacob Jacobzoon ale tak dlouho váhal s útokem, až se Farnesovi podařilo opět vojsko sešikovat. Obráncům Antverp nicméně úspěšný útok Giambelliho lodí dodal odvahu natolik, že vydrželi obléhání města až do srpna, kdy je nakonec hlad donutil ke kapitulaci.

Giambelli poté odešel do Anglie, kde nabídl své služby královně Alžbětě I. Jeho rukopis nesou četná opevnění, zejména v ústí Temže. Údajně zemřel v Londýně, rok jeho smrti ovšem není znám.

Vzpomínky na jeho pekelný stroj ale byly živé i v červenci 1588, kdy Filipova Neporazitelná armáda vplula do Lamanšského průlivu. Když Angličané vyslali proti nepříteli zápalné lodě, zachvátila Španěly panika v domnění, že opět budou čelit obří explozi. Ve skutečnosti ale šlo opravdu o obyčejné zápalné lodě – anglická flotila totiž neměla k dispozici dost střelného prachu.

Zdroje:
Vlastní, Die Welt