Vidí bez očí! Lidé si osvojují superschopnost z komiksů

Zní to jako ze sci-fi filmu nebo komiksu o Daredevilovi: slepý muž, který se pohybuje městem, vyhýbá se překážkám, chodí na túry, jezdí na kole… a to všechno bez očí. Jen pomocí klikání jazykem. Ne, tohle není fikce – tohle je realita jménem echolokace. A čím dál víc lidí se ji učí. Zvířata mají schopnosti, které by u lidí působily jako superhrdinské triky – netopýři „vidí“ zvukem, hadi čichají ve stereu, pavouci pletou sítě pevnější než ocel. A právě echolokace – schopnost vnímat prostor podle ozvěn – byla až donedávna výsadou netopýrů a delfínů. Jenže dnes už víme, že tuto schopnost dokáže rozvinout i člověk.

Muž, který „vidí“ klikáním

Hlavní postavou tohoto příběhu je Daniel Kish. Narodil se s rakovinou sítnice a lékaři mu museli odstranit obě oči. Místo aby ho to zastavilo, naučil se už jako malý klikat jazykem o patro. Zvuk se odrážel od okolních předmětů a vracel se k němu jako ozvěna. A on se naučil z těchto ozvěn číst. Vytvořil si v hlavě „zvukové obrazy“ světa kolem sebe. Dnes bez problémů chodí po městech, jezdí na kole, podniká túry a říká: „Když se slepí lidé naučí vidět, vidící lidé se učí dívat jinak – jasněji a s menším strachem.“

Kishova neuvěřitelná schopnost zaujala i vědce. Neurovědkyně Lore Thaler z britské univerzity v Durhamu strávila posledních 15 let výzkumem lidské echolokace. A právě s Kishem spolupracovala na několika studiích. V té nejnovější trénovali její kolegové a ona po dobu deseti týdnů skupinu nevidomých i vidících lidí, aby se naučili stejnou techniku jako Kish. A výsledek? Mozky všech účastníků začaly aktivovat oblasti, které normálně zpracovávají zrak a sluch – a to bez ohledu na to, jestli dotyční viděli, nebo ne. Thaler v rozhovoru pro Nature uvedla, že slepí nebyli v učení echolokace o nic lepší než vidící. To je zásadní objev: každý se může naučit „vidět“ ušima, pokud má správný trénink.

Lidé s echolokací poznají tvar i pohyb

Vědci zjistili, že zkušený echolokátor dokáže poznat, jestli se předmět vzdálený metr pohnul třeba jen o pět centimetrů – a to už je skoro na úrovni lidského zraku. Takový člověk pozná i tvar objektu: jestli je kulatý, čtvercový, plochý nebo třeba vydutý. Tajemství úspěchu? Pravidelné a čisté kliknutí jazykem, díky kterému se ozvěny snáze rozpoznávají. Thaler a její tým chtějí, aby se echolokace učila stejně běžně jako chůze s bílou holí. Aby na světě bylo víc trenérů, kteří ji budou předávat dál. Už teď ale trénink podle Kisha absolvovaly desítky tisíc lidí po celém světě – a to nejen nevidomých. Právě vidící lidé se často začnou po tréninku dívat na svět jinýma očima – a možná si i trochu připadat jako superhrdinové. Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda: mezi námi už dávno chodí lidé, kteří se naučili vidět bez očí. A kdo ví – možná to dokážeš i ty.