Vědci predikují, jak bude vypadat svět v roce 2050, není to veselé čtení

Ještě před pětadvaceti lety zněla řada dnešních technologií jako výplod fantazie. Internet pískal v telefonní lince, filmy chodily poštou na DVD a pojem chytrý telefon téměř nikdo neznal. Přesto se svět změnil rychleji, než si tehdy dokázal kdokoli představit. Právě tahle zkušenost nutí vědce, futurology i technologické vizionáře dívat se dopředu s větší dávkou optimismu. Pokud jsme toho dokázali tolik za jednu generaci, co nás může čekat do roku 2050?

Podle řady odborníků může jít o období, kdy se technologie definitivně propojí s našimi těly, domovy i každodenními návyky. Nejde přitom jen o další chytré přístroje, ale o hlubší proměnu způsobu, jakým žijeme, léčíme se, učíme i cestujeme.

Zdraví, tělo a technologie

Zdravotnictví má projít jednou z největších změn v historii. Důraz se má přesunout od léčby k prevenci a personalizované péči. Biotiskárny by do poloviny století mohly vyrábět složité lidské orgány přímo z buněk pacienta. Ledviny, játra nebo oči by tak bylo možné nahradit bez čekání na dárce a bez rizika odmítnutí. První úspěšné experimenty už dnes naznačují, že nejde o vzdálenou fantazii.

zdroj: Profimedia.cz

Současně se budou stírat hranice mezi biologií a technikou. Nanotechnologie, dnes skryté v čipech našich zařízení, se mohou přesunout přímo do lidského těla. Implantáty by mohly sledovat zdravotní stav, cíleně doručovat léky nebo pomáhat s komunikací. Kybernetika pak otevírá cestu k novým metodám léčby neurologických onemocnění a k jemným technologickým vylepšením lidských schopností.

Zcela novým nástrojem se mohou stát digitální dvojčata. Virtuální modely lidského těla, průběžně aktualizované reálnými daty, by umožnily testovat léky, diety nebo změny životního stylu bez jakéhokoli rizika. Budoucnost bychom si tak mohli nejprve vyzkoušet nanečisto.

Každodenní život, AI a svět kolem nás

Technologie zásadně promění i běžný den. Do domácností mají proniknout robotičtí spolubydlící, kteří zvládnou rutinní práce a zároveň nabídnou základní sociální interakci. To, co je dnes drahou technologickou kuriozitou, se může stát běžným vybavením domácnosti.

Změní se i jídelníček. Spotřeba masa má klesat ve prospěch alternativních zdrojů bílkovin. Maso pěstované v laboratoři by se mohlo stát dostupným a běžným, zatímco hmyz v práškové podobě nenápadně doplní pečivo či těstoviny o kvalitní živiny.

Velká proměna čeká i technologie, bez nichž si dnes neumíme představit život. Chytré telefony by měly ustoupit chytrým brýlím a téměř neviditelným obrazovkám integrovaným do stěn a nábytku. Umělá inteligence se stane běžnou součástí vzdělávání, kde se výuka přizpůsobí tempu a schopnostem každého jednotlivce. V dopravě mají autonomní vozidla snížit nehody i zácpy a ve vesmíru se rýsují trvalé základny na Měsíci i výroba v mikrogravitaci.

Budoucnost roku 2050 může na první pohled působit znepokojivě. Strach z technologií je ale stejně starý jako samotný pokrok. Historie přitom opakovaně ukazuje, že nové vynálezy lidem častěji pomáhají, než aby jim škodily. Pokud se podaří technologie rozvíjet s rozumem a odpovědností, může být příštích pětadvacet let jedním z nejpozoruhodnějších období lidských dějin. Ne jako éra zániku, ale jako čas, kdy jsme se naučili žít chytřeji, zdravěji a svobodněji než kdy dřív.