Nejvyšší představitel římskokatolické církve přiletěl ráno do Sarajeva na jednodenní návštěvu. Za její hlavní cíl označil povzbudit k usmíření tři hlavní znesvářené národnosti země, katolické Chorvaty, pravoslavné Srby a muslimské Bosňáky, mezi kterými 20 let po válce stále panuje silná nedůvěra.

"Je to svým způsobem třetí světová válka podávaná po kouskách a v kontextu globální komunikace je zde cítit klima války," řekl papež během mše. "Je to klima, které vyvolávají a záměrně podněcují zejména ti, kteří si přejí střet mezi různými kulturami a civilizacemi, a také ti, kteří s válkami spekulují, aby vydělali na prodeji zbraní," dodal.

Avšak válka, upozornil dále František, je také "destrukce, mnoho zničených životů. "Vy to víte velmi dobře, neboť jste to tady skutečně zažili: jaké utrpení, jaké pustošení, jaká bolest!," řekl.

Válka, která v letech 1992 až 1995 v Bosně provázela rozpad bývalé Jugoslávie, si vyžádala životy na 100 tisíc lidí a tisíce dalších jsou dosud nezvěstní. Polovina populace byla etnickými čistkami donucena opustit domovy.

Kvůli příjezdu papeže přijelo do Sarajeva na 100 tisíc Bosňanů z nejrůznějších koutů země. Tisíce lidí lemovaly cestu, kudy papež jel z letiště do města.

Při setkání s vedením země, tříčlenným předsednictvem Bosny a Hercegoviny, které se uskutečnilo před mší, František vyzval Bosňany, aby odmítli "barbarství" těch, kteří pokračují ve vyvolávání rozporů, jež mají být "záminkou pro další nepopsatelné násilí". Nabádal, aby lidé trpělivostí a důvěřivým dialogem pokračovali v práci ve prospěch míru a soužití.

"Sarajevo a Bosna mají zvláštní význam pro Evropu i pro celý svět," zdůraznil rovněž pontifik. Soužití tří komunit různého vyznání podle něj "dokazuje celému světu, že spolupráce mezi různými etniky a náboženstvími k obecnému blahu je možná". Zdůraznil ale, že je pro to třeba učinit ještě více, zejména v Bosně.