Po otevření archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939-1958) volaly dlouhá léta právě zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během války vyjasnila. Podle mnohých z nich papež Pius XII. během války jako morální autorita zklamal, protože před holokaustem zavíral oči.

Otevřeno ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. Vatikán kritiku papeže Pia XII. odmítá s tím, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu za záchranu lidských životů.

Papež František své rozhodnutí vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení "skvělých momentů tohoto papeže, i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování".

Vatikán obvykle otevírá archivy až 70 let po konci pontifikátu daného papeže, připomněla dnes agentura AP. V tomto případě ale na něj byl činěn velký společenský nátlak, aby je otevřel dříve, zejména kvůli tomu, že někteří přeživší holokaustu jsou stále naživu.

Po otevření archivů z doby války volal mimo jiné americký židovský výbor (AJC), který dnes papežovo rozhodnutí přivítal. "Je obzvlášť důležité, aby experti z předních institucí připomínajících holokaust z Izraele a USA objektivně a co možná nejlépe zhodnotili historické záznamy nejhoršího období (dějin), aby potvrdili jak nedostatky, tak statečné úsilí z období šoa (holokaustu)," napsal agentuře Reuters David Rosen z vedení AJC.

Otevřená kritika Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu ke svatořečení tohoto pontifika.