Dnes je středa 1. února 2023., Svátek má Hynek
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

Vám stovky, nám desetitisíce: Vrcholným politikům vzrostou platy o 13 procent

Vám stovky, nám desetitisíce: Vrcholným politikům vzrostou platy o 13 procent
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.

Platy vrcholných politiků jsou letos třetím rokem stejné kromě letošního ledna, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se vrátily změnou zákona na loňskou úroveň. Razantnější zvýšení od ledna příštího roku souvisí právě s tímto dlouhodobějším zmrazením.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun. Odměna místopředsedy vlády vzroste o 26 600 korun na 236 000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16 300 korun na 144 100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů si polepší o 13 900 korun na 123 200 korun.

Politikům vzrostou s platy i měsíční náhrady. Například prezident bude mít zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 317 500 korun místo nynějších 281 700 korun. Paušální náhrada premiéra bude činit 35 100 korun a ministra 28 500 korun, což je růst o 3900 korun a 3200 korun. V případě poslanců a senátorů se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýší z 13 500 korun na 15 200 korun, na cestovních náhradách budou mít podle vzdálenosti bydliště až 56 900 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory bude činit 55 000 korun, nyní představuje 48 800 korun.

Platy vrcholných politiků se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí v příslušném sdělení. Základna na příští rok činí 94 757,50 koruny proti nynějším 84 060 korunám.

V posledních letech si politici zmrazili platy nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu letoška na návrh koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Platová novela se týkala i soudců a státních zástupců, z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem se jí zabývá Ústavní soud. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila loni návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. Začátkem roku neuspěla ani snaha hnutí SPD, aby se platy ústavních činitelů zmrazily do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už letos v říjnu uvedl, že kabinet udržování platů vrcholných politiků na nynější úrovni i v příštím roce neplánuje.

Odbory kritizují vládu, že dosud nerozhodla o navýšení minimální mzdy

Odbory kritizují vládu za to, že dosud nerozhodla o navýšení minimální mzdy pro příští rok. Nesouhlasí ani s navrhovaným růstem nejnižšího výdělku o 1100 korun na 17 300 korun, dál požadují přidání o 2000 korun. Jsou také proti plánu nezvedat šest z osmi stupňů zaručené mzdy. Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) přestavili na tiskové konferenci předáci a předačky. Zaměstnavatelé by naopak navyšovali minimální mzdu méně, vítají také oddělení nejnižšího a zaručených výdělků.

„Požadovali jsme navýšení o 2000 korun. Částečně by to kompenzovalo náklady, které lidé mají... Trápí nás nejen časový horizont a rozhodování na konci roku, kdy ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci nevědí, jaká bude minimální mzda v roce 2023,“ řekl Jiří Vaňásek z ČMKOS.

O růstu minimální mzdy debatovala letos několikrát tripartita. Na částce se neshodla. Výši minimální mzdy a zaručených mezd stanoví vláda ve svém nařízení. Zaručené částky se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Kabinet předpis ještě neprojednal. V programu svého středečního zasedání tento bod zatím nemá.

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda rostla o 1100 korun na 17 300 korun. U zaručené mzdy by se měla zvýšit jen nejnižší částka z 16 200 na 17 300 korun a nejvyšší z 32 400 na 34 600 korun. Zbývajících šest stupňů mezi těmito dvěma hranicemi by se neupravovalo. Podle odborářů by se tak od ledna zmrazil výdělek školníkům, sanitářům, pracovníkům v sociálních službách či na vysokých školách, ale i řidičům autobusů.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že navýšení se musí nastavit obezřetně, aby na ně firmy měly a nezačaly kvůli nákladům propouštět. Uvedl, že je pro něj prioritou udržet nízkou nezaměstnanost. Před nedávnem šéf resortu práce ČTK řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Odboráři poukazují na směrnici EU, která doporučuje, aby nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy. Předáci připomínají, že čeští zástupci s evropským předpisem souhlasili. 

Zdroje: