Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Nahlédnutí do duše sportovních fandů: Vyhráli jsme „my“, prohráli „oni“

Nahlédnutí do duše sportovních fandů: Vyhráli jsme „my“, prohráli „oni“
Fanoušci v ulicích Buenos Aires slaví vítězství Argentiny v MS ve fotbale | zdroj: Profimedia

Sportovní nadšenci, zejména na mistrovství světa, dávají oblečením a jeho barvami najevo identitu svého týmu. Nejde však jen o ošacení; sebeúcta fanoušků a jejich pocit sounáležitosti jsou podle vědců přímo spojeny s jejich oblíbeným mužstvem. Přestože nemají přímý podíl na výsledcích zápasů, každou výhru i prohru pociťují jako svou vlastní. Úspěch či neúspěch tak mění nejen to, jak se oblékají, ale i to, jak o svém týmu mluví.

Pokud jejich tým vyhraje, nosí fanoušci následující den týmové barvy a chlubí se tím, jak „jsme“ vyhráli. Vědci tento fenomén nazývají „vyhřívání se v odlesku slávy“. Pokud ale prohraje, odhodí dresy a mluví o tom, jak „oni“ nepředvedli tak dobrý výkon, čímž se „odstřihnou od neúspěchu“, napsal americký The Washington Post (WP).

Všechna tato chování, která poprvé popsala studie z roku 1976, jsou „vzájemně propojená a souvisejí se sebeúctou“, řekl Jonathan Jensen ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill.

Téměř o 40 let později se Jensen a jeho kolegové pokusili tuto studii zopakovat. Tajně sledovali, kolik z více než 200 studentů na sedmi univerzitách nosí do hodin v průběhu fotbalové sezóny oblečení související s jejich školním týmem.

Sebevědomí sportovních fanoušků souvisí s jejich týmem

Výzkumníci zjistili, že pravděpodobnost nošení týmového dresu se více než zdvojnásobila, pokud oblíbené mužstvo vybraného studenta vyhrálo. Vítězství také více než ztrojnásobilo šanci, že na sobě bude mít více než dva kusy oblečení souvisejících s týmem. Tento efekt se také snižoval s každým dnem, který uplynul od zápasu.

Naopak prohra zmenšila šanci nošení týmového oblečení o více než polovinu. Tato zjištění se shodují s původní studií, uvedl Jensen, podle kterého fanoušci nosí dresy, aby signalizovali, ke kterému týmu patří, a zvýšili si tak vlastní sebevědomí.

Vítězství nebo prohra nezměnily pouze způsob oblékání sportovních nadšenců, ale také to, jak o své příslušnosti k týmu mluvili, aby dali najevo, na čí straně stojí. „Jde o to, že chceme být součástí skupiny, ale zároveň ne té, která prohrává,“ řekl Andrew Billings z Alabamské univerzity.

Billings a jeho kolegové v jedné studii použili strojové učení k analýze více než 7000 geograficky označených tweetů vytvořených během zápasů mistrovství světa ve fotbale v roce 2018, v nichž se utkaly Anglie s Chorvatskem a Kolumbií, aby analyzovali tato chování v reálném čase.

Zjistili, že angličtí fanoušci měli tendenci opájet se slávou, když Anglie vedla nebo zvítězila. Častěji také používali zájmena jako „my“, „nás“ a „náš“, aby dali najevo svou příslušnost k fotbalovému týmu, když vstřelil gól nebo naopak chytil míč.

Naproti tomu fanoušci používali zájmena jako „oni“ a „jejich“, když Anglie prohrávala nebo zaostávala. Zajímavé je, že se takto nechovali, když jejich tým nakonec prohrál s Chorvatskem -  pravděpodobně proto, že se dostal až do semifinále - což je pro Anglii na mistrovství světa úspěch.

Existují náznaky, že sportovní utkání mohou ovlivnit fyziologii fanoušků i jejich pocit sebeúcty a sounáležitosti.

Výzkumníci odebrali sliny 21 mužských fanoušků, kteří sledovali televizní zápas mistrovství světa ve fotbale v roce 1994 mezi Brazílií a Itálií, aby změřili jejich hladinu testosteronu před zápasem a po něm. Po vítězství jihoamerické země na penalty se testosteron příznivců Brazílie zvýšil, zatímco u obdivovatelů poražených Italů klesl.

Vítězství týmu ale ještě neznamená, že se lidé budou pokoušet „svézt na vlně jeho slávy“, zejména pokud vyhrál nečekaně. „Možná se budete trochu držet zpátky, protože, víte, že vždycky je tu zpravidla další zápas, který váš tým jako outsider může klidně prohrát,“ řekl Jensen. Fanoušci se proto někdy rozhodnou nedat najevo své nadšení, aby tak zmírnili ránu pro své sebevědomí v budoucnu.

Studium chování sportovních fanoušků může pomoci vysvětlit, jak lidé reagují na politické volby, značky a další druhy těsných a emočních vztahů, řekl Jensen. „Každý má sebeúctu a ego,“ dodal.

Přílišné zaujetí sportovním týmem má samozřejmě i své potenciální stinné stránky, například když se sounáležitost s týmem stane silnější než ta s lidmi v okolí, upozorňuje Billings. „Slyšeli jsme o případech, kdy lidé vynechali svatbu svého syna nebo dcery, protože se konala během fotbalového zápasu v Alabamě,“ poznamenal. 

Zdroje: