Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 8°C Polojasno

Válka propukla i v Moskvě. O pánvičku v IKEA

Válka propukla i v Moskvě. O pánvičku v IKEA
Fronta před jedním z moskevských obchodů IKEA. | zdroj: Profimedia

Ruská invaze na Ukrajinu vedla k unikátní situaci, kterou jsme dosud nepoznali: Přiměla k sankcím nejen vlády, ale i soukromé firmy, které Rusko trestají bez toho, aby je k tomu vlády nutily.

Poslední modrožluté nákupy 

Na Putinovo Rusko tak doléhají jak sankce vlád, tak obchodních korporací. K těm, které se ho rozhodly trestat za útok na Ukrajinu, patří nábytkářská firma IKEA. Koncem minulého týdne zavřela v Rusku nejen tři výrobní provozy, ale všech 17 obchodů.

Důsledkem byla invaze Rusů do modrožlutých prodejen a také bitvy o poslední kusy zboží – jak dokládá krátké video, které zachytilo ženy přetahující se v poslední den prodeje v Moskvě o pánev na smažení.

Video může ve srovnání s děsivými záběry z Ukrajiny a nezměrným utrpením tamních obyvatel působit cynicky. Ilustruje však to, jak jsou strasti Rusů titěrné ve srovnání se strastmi Ukrajinců.

Nohy na ramena

Rusko bylo pro IKEA největším trhem. Jenže podnikání v této zemi se stalo příliš toxickým – a nejen pro tuto firmu. Z Ruska se stahuje Volkswagen i se Škodou Auto, Audi, Porsche Ford, Toyota, Honda, IBM, Microsoft, Google, Meta, Samsung, Netflix, Shell, BP, ExxonMobil, Zoom, Prada, Puma, Zara, Activision Blizzard, CocaCola, PepsiCo, McDonald’s, Plzeňský Prazdroj, Jablotron, Zetor

Své podnikání v Rusku podle analytiků z Yale School of Management od začátku války do neděle pozastavilo více než 250 zahraničních společností. Takový jednotný postup privátního sektoru nemá v minulých desetiletích obdoby.

Rusko opouští maloobchod, výroba, technologie, logistika. Odchod nadnárodních korporací, na rozdíl od ekonomických sankcí, které může ruská centrální banka určitou dobu mírnit, přitom Rusové pocítí okamžitě. Desítky milionů z nich si na jejich zboží a služby zvykly.

Přesto se nedá spoléhat na to, že zlomí ochotu většiny z nich poslouchat režim a sloužit mu.

Rusko bude zase velké, ale...

Když Američané v roce 2017 přitvrzovali sankce vůči Kim Čong-unově režimu, Vladimir Putin o obyvatelích Severní Koreje prohlásil: „Radši budou jíst trávu, než by se vzdali jaderného programu.“

Nahlíženo sankcemi, pět let poté se Putinovo Rusko ocitlo blízko izolované Severní Koreji. Nabízí se proto otázka: Budou radši Rusové jíst trávu, než aby dali ruce pryč od Ukrajiny?

Možná právě na to teď Putin spoléhá. Obyvatelé autoritářských států mají vůči sankcím vyšší odolnost, tamní režimy snáz ustojí ekonomické problémy. Putin to dobře ví.

Sankce mohou mít i opačný účinek, než předpokládají ti, kteří je zavádějí. Rusové se zatvrdí a nikdo s nimi nehne.

Postihy za invazi mohou Rusech vyvolat pocit ohrožení a podstatnou část z nich sjednotit za vůdcem, který „dělá Rusko zase velké“ – a to i geograficky. Také s tím patrně Putin kalkuluje. Situaci mu usnadňuje to, že byl mimořádně úspěšný ve vymývání mozků potlačování opozičních názorů.

Dolary se zatím valí

Kromě toho, Putinovo Rusko královsky vydělává na plynu a ropě. Válka vyhnala ceny fosilních paliv do závratné výše. Zatímco loni inkasovali Rusové za fosil – ropu, plyn a uhlí, který směřoval převážně do Evropy denně v průměru 700 milionů dolarů, teď to může být ještě víc.

Rusku tak může válka paradoxně nést také nějaké zisky. Putin má peníze na to, aby v dobrodružství na Ukrajině pokračoval, vyplácel státní zaměstnance, penzisty a také – aby nakoupil pánve na smažení z (Číny). 

Jenže jak dlouho ještě?

Zdroje: