Jak dlouho ještě?

Plynu, co hrdlo ráčí

Západní státy se chystají 12. března odstřihnout ruské banky od platebního systému SWIFT. Toto opatření však postihne pouze čtvrtinu ruského bankovního sektoru. Odpojen nebude například bankovní gigant Sberbank a ani Gazprombank, která zprostředkuje platby za prodej ruského plynu a ruské ropy v Evropě.

Prodej ropy, plynu i uhlí je přitom pro Rusko klíčový, tvoří polovinu příjmů ruské pokladny. V únoru Evropa den, co den posílala do Ruska 380 milionů eur za ropu, 290 milionů za plyn a 110 milionů za uhlí, připomíná analytický web Eurointelligence.

Je zjevné, že pokud by ruský stát o tento zdroj financí přišel, brzy by nebyl schopen vyplácet své zaměstnance a neměl by ani na důchody. A pokud by vláda přiměla centrální banku k tisku peněz, země by se propadla do hyperinflace.

Jenže Evropa je na dovozu ruského fosilu zoufale závislá. Z dat Eurostatu vyplývá, že u dodávek ropy do států Evropské unie přesahuje ruský podíl 25 procent, u plynu víc než 40 procent.

Dovoz zemního plynu do Evropské unie. | zdroj: Eurostat Graf si zvětšíte rozkliknutím.

Obavy z přerušení dodávek vyšroubovaly cenu plynu i ropy do nebeských výšin. A Rusko se toho snaží využít. Posílá do Evropy víc zemního plynu než v uplynulých měsících. Do plynovodu, který vede přes Slovensko, například počátkem týdne pustilo dvakrát větší objem plynu, než je obvyklé.

Rusku plynou z prodeje zemního plynu královské zisky.

Není to nová situace. Také v éře studené války, a to i v těch nejvyhrocenějších chvílích, dodával Sovětský svaz ohromné množství plynu do zemí západního bloku – svým protivníkům, kteří mu ochotně financovali jeho vojenskou (i jadernou) mašinérii.

Příliš toxická ropa

Proč by tedy Rusko plynové kohouty zavíralo? Takovému scénáři nevěřil před invazí ani Andreas Goldthau, profesor mezinárodních vztahů Erfurtské univerzity. „Evropa je přední zákazník a Rusko zase nemá tolik možností, kam vyvážet,“ řekl deníku Independent.

Pokud by Rusové přestali svoje suroviny dobrovolně vyvážet, střelili by se do vlastní nohy.

Platí to také o ropě, jejíž ceny rostou. Rusové na ní zatím vydělávají. Ropovodem Družba do Evropy zatím teče. Jenže jinde ji neprodají tolik, kolik by potřebovali.

Černé zlato z Ruska se stává příliš toxickým zbožím. Téměř dvě třetiny ruské ropy už jsou neprodejné, obchodníci a finančníci se obávají, že Západ na ni vyhlásí embargo.

Dovoz ropy do Evropské unie. | zdroj: Eurostat
Graf si zvětšíte rozkliknutím

Banky (a to i čínské!) už nechtějí těžbu ropy v Rusku financovat, pojišťovny odmítají pojistit její přepravu. Obávají se o svou reputaci a rizika plynoucí z dalšího nepředvídatelného vývoje jsou vysoká.

Energetické společnosti BP a Shell se z Ruska stahují, další je budou následovat. Rusku v tomto sektoru budou chybět investice i technologie.

Situace se mění ze dne na den. Za poslední týden se stalo víc, než za deset let. Nikdo netuší, co bude zítra, nebo dokonce pozítří.

Patrně to netuší ani šachista Vladimir Putin. Neochvějně však kráčí za svým cílem – ovládnout Ukrajinu. Za jakoukoli cenu.

Putinova partie a Putinovy figury. O takové šachové koncovce Vladimir Vladimirovič sní. | zdroj: Profimedia