Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 14°C Oblačno

V Rusku pozatýkali Navalného spolupracovníky a zamítli jeho odvolání proti vazbě (AKTUALIZOVÁNO)

V Rusku pozatýkali Navalného spolupracovníky a zamítli jeho odvolání proti vazbě (AKTUALIZOVÁNO)
Alexej Navalnyj při lednovém online jednání u soudu, který zamítl jeho odvolání proti vazbě | zdroj: Profimedia

Ruský soud zamítl odvolání Alexeje Navalného proti jeho vazbě. Opoziční předák tak do 15. února zůstane ve vazební věznici, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ruská policie ještě před rozhodnutím soudu zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců Navalného. V neděli se v Rusku chystají další protesty na jeho podporu.

Ředitele Navalného Fondu boje s korupcí Ivan Ždanov informoval o tom, že ruská policie na 48 hodin zadržela například opozičníkova bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. Vyšetřuje je v souvislosti s údajným porušením karanténních opatření proti šíření koronaviru během sobotních protestů v Moskvě.

Ze stejných důvodů policie zadržela rovněž Mariju Aljochinovou z punkové kapely Pussy Riot. Ruské úřady už dříve uvedly, že protestů se v Moskvě zúčastnilo nejméně 19 infikovaných osob, a varovaly, že by kvůli tomu během dvou týdnů mohly narůst počty nakažených.

Sérii zadržení předcházely ve středu policejní razie v bytech a kancelářích lidí s vazbami na opozičního politika, včetně prohlídky bytu samotného Navalného. Vyšetřovací výbor (ruská kriminální ústředna) mezitím oznámil, že zahájil trestní řízení proti dalšímu blízkému spolupracovníkovi předního ruského opozičníka - Leonidu Volkovovi. Viní ho z údajného navádění nezletilých Rusů k účasti na nepovolených sobotních protestech. Další Navalného spolupracovníky policie zadržela v souvislosti s organizací protestů už dříve.

Vyšetřování Volkova, jenž je v současné době mimo Rusko, je součástí tvrdého zásahu policie proti Navalného spolupracovníkům poté, co desítky tisíc lidí v sobotu vyšly v Rusku do ulic a požadovaly propuštění opozičního předáka, píše agentura Reuters. Ruské bezpečnostní síly použily sílu a podle nevládního portálu OVD-Info, jenž se zabývá monitoringem policejních zásahů, zatkly bezmála 4000 osob.

Demonstrace se konaly ve více než stovce ruských měst, což ukazuje na narůstající hněv vůči Kremlu. K nespokojenosti přispěla i nedávno zveřejněná vyšetřovací zpráva Fondu boje s korupcí (ZDE), podle níž prezident Vladimir Putin vlastní u Černého moře honosnou rezidenci, což šéf Kremlu popírá. Video, které výsledky vyšetřování představuje, už má více než 98 milionů zhlédnutí (TADY).

Navalného spolupracovníci a příznivci plánují na tuto neděli další protesty, které ruské úřady označily rovněž za nelegální.

Alexej Navalnyj se vrátil do Ruska 17. ledna po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina. Kreml toto tvrzení odmítá. Policie Navalného hned po příletu zatkla a soud ho o den později poslal do 15. února do vazby. Kritik současného ruského vedení čelí obvinění, že "systematicky porušoval" režim podmíněného trestu, který mu soud dříve uložil za údajnou zpronevěru několika milionů rublů francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Opoziční předák tvrdí, že je politicky pronásledován, že byl odsouzen jen proto, aby nemohl kandidovat na prezidenta, a že jej Evropský soud pro lidská práva očistil.

Země EU by podle Senátu měly prosadit další sankce vůči Rusku

Státy Evropské unie by podle českého Senátu měly prosadit zavedení dalších sankcí vůči ruským představitelům. Důvodem je zadržení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného a zásah ruských represivních složek proti účastníkům víkendových demonstrací na jeho podporu. Senát, v němž má většinu opozice, se na tom shodl téměř jednomyslně. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

"Senát vyjadřuje přesvědčení, že státy EU by měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace," uvádí se v usnesení. Navrhl ho předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Zdroje: