Verdikt není pravomocný, Nečasův advokát Adam Černý se na místě odvolal. Ostatní právníci a státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Trojice vinu od počátku odmítá.

Za podplacení obžalovaným hrozilo až šestileté vězení. Podle předsedkyně senátu Anežky Pudilové by v případě, že by Nečasová nedostala za minulé odsouzení prezidentskou milost, byla otázka uložení nepodmíněného trestu „na stole“.

Kauza trafik přispěla před deseti lety po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasovy vlády. Obžaloba tvrdí, že Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová (nyní Nečasová) a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Kauza trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

„Skutkový děj byl jednoznačně prokázán,“ uvedla Pudilová. Soud podle ní vycházel nejen ze záznamů odposlechů obžalovaných, ale i dalších důkazů. Zejména ale v odposleších bylo podle ní možné rozlišit, že v případě jednání s třemi tehdy rebelujícími poslanci se běžná politická jednání přesunula do „neformální“ roviny. Konverzaci obžalovaných označila Pudilová za jednoznačně konspirativní.

Trestné činnosti se podle soudkyně zcela bezpochyby dopustil nejen Nečas, ale i jeho žena a Boček. V jednáních s poslanci nebyli pouze prostředníky, ale byli často aktivnější než bývalý předseda vlády. Motivaci Nečasové pak ilustrovala podle předsedkyně senátu zejména jedna z jejích SMS, kde napsala, že „maká jako jediná, aby svět zůstal jejich“. Ženě soud uložil také desetiletý zákaz vykonávat vysokou funkci ve státní správě.

Při ukládání trestů přihlédl senát zejména k délce trestního stíhání. „Tento případ není jen selhání vysokých politických představitelů a úředníků, ale i selhání soudní moci,“ prohlásila Pudilová. Trojici podle soudkyně ale přitížilo to, že nejednali ve snaze o stabilizaci veřejných financí, ale byla motivována snahou o uchování politické moci.

Černý uvedl, že nesouhlasí se skutkovými závěry soudu ani s právním posouzením případu. „K žádnému úplatku nedošlo,“ prohlásil. Nabídka pracovní pozice podle něj úplatkem být nemůže. Uložený trest navíc považuje za velmi přísný.

Nečas byl již dříve pravomocně odsouzen. V květnu dostal roční podmínku a peněžitý trest 100 000 korun za lživou výpověď ve prospěch manželky v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Stal se tak prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze.

Nečasova někdejší milenka a šéfka jeho kabinetu Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Dostala pravomocně podmíněný trest a zákaz činnosti. Bývalý prezident Miloš Zeman Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost: prominul jí zbytek zkušební doby.

Zásah policie na úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se uskutečnil v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, některé dosud neskončily. Znamenal velký otřes na domácí politické scéně - otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, vedle občanských demokratů se to týkalo i ČSSD. Příležitost využil tehdejší prezident Miloš Zeman jmenováním úřednické vlády.