"Historicky byla Evropa nejvíce ovlivněna migračními vlnami přicházejícími ze Střední Asie," vykládal v pondělí Cílek posluchačům v libereckých Lidových sadech.

Sál Experimentálního studia byl narvaný k prasknutí, po chvíli všem v suchém vydýchaném vzduchu vyschlo v krku, což se dobře hodilo k tématu přednášky.

Svět očima geologa a klimatologa není nikterak růžové místo, a budoucnost je ještě chmurnější.  

"Sucho se živí suchem. Podle klimatických modelů bude sušší část světa zahrnovat minimálně severní třetinu Číny, Indii, Pákistán, Afghánistán, Írán. Bývalý íránský ministr zahraničí prohlásil, že jestliže se Peršani nenaučí dobře hospodařit s vodou, tak 50 milionů Íránců bude muset opustit vlastní zemi," vysvětlil.

Katastrofa podle něj nejvíc dopadne na Arábii, severní Afriku a větší část Blízkého východu. "Další suchá větev putuje přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko přes východní Ukrajinu k Baltskému moři. Tam už ve zmírněné podobě," dodal. 

"Když je sucho, logicky stoupají ceny potravin, což se nyní stalo. Naopak výrazně klesly ceny ropy a drží se nízko oproti prognózám analytiků, což je velký problém pro Rusko. Jsou hluboce pod výběrem rozpočtu. Jde údajně o pokles koupěschopnosti rublu o padesát procent. Jako by všechno stálo dvakrát tolik. Místní lidé to snášejí obtížně, ale zatím to dávají za vinu zlému Západu a pevně se semknou kolem svého prezidenta," konstatoval.

Ekologická situace je s ekonomickou pevně provázená, a tím i s politickou. Od sucha k politickým bouřím není tak daleko, jak by se mohlo na první pohled zdát. Za příklad dal Cílek zprávu odborníků z roku 2008, která co do nedostatku vody označila za nejproblematičtější město jemenskou metropoli Saná.

"Vážně byly míněny návrhy, aby se celé město přestěhovalo do oblastí bohatších na vodu. Dnes je tam jedna z největších válek mimo území Islámského státu," upozornil klimatolog.

Nejznepokojivější je podle něj situace v Pákistánu a Afghánistánu, odkud utíká možná ještě více lidí než ze Sýrie, byť se k "přesným číslům" nedostal, jak přiznal.

Z evropských zemí sucho nejvíc ohrožuje Řecko, kterým už několik let zmítá zničující ekonomická krize.

"Nesnažím se tvrdit, že když je sucho nebo nedostatek vody, tak přijde ekonomický či válečný problém. Ale ono to tak vypadá," řekl Cílek a za další příklad prohlásil Ukrajinu: "Suchem je tam nejvíce ohrožen region Luhansk a celá východní Ukrajina". 

Situaci kromě sucha, které se v budoucnu ještě zhorší, dramatizuje bobtnající světová populace. "Lidí přibývá neuvěřitelným tempem," upozornil. Za příklad, jak se to dá zvládnout kombinaci sucha i rostoucí populaci, dal Izrael, který podle něj výborně hospodaří s vodou a technologicky je natolik na výši, že si může dovolit odsolovat mořskou vodu.

Česká republika je podle něj v dobré pozici. "Oproti světu máme velké zásoby orné půdy. Máme rezervy i na vodě. Nečekal bych tedy nějaký dramatický vnitřní dopad klimatických změn. Jedině dopad vnější," vysvětlil.

"Otázka vody nebude trápit nás ve střední Evropě, ale okolní svět. A je to něco, co nepřejde," uvedl. "Zpočátku nastane sucho, vytvoří se nedostatek. Vznikne distribuční mafie, která vydělává na tom, že je něčeho málo. Díky báječným ziskům vznikne konkurenční mafie. Obě se uchýlí pod nějakou politickou stranu. Ty pak mezi sebou vedou politický boj. Z krize, která vypadala jako enviromentální, se stává krize politická. V zemích Blízkého východu si strany udržují nějakou ozbrojenou milici. A politický boj pak často přechází do válečného konfliktu," popsal Cílek celý mechanismus.

Do bojů se pak podle jeho slov můžou snadno zamíchat zahraniční aktéři. "Z tohoto pohledu není rozdíl mezi ekonomickým, enviromentálním či válečným uprchlíkem. Protože to všechno symbolizuje různá stádia jednoho typu konfliktu," dodal. 

zdroj: Parlamentnilisty.cz