Navíc by to potěšilo politiky v členských státech WHO, jako jsou Jihoafrická republika nebo Indie, které nebyly spokojené s tím, že obyčejní lidé říkají novým kmenům viru podle země, kde se poprvé objevil – „jihoafrická varianta“, „indická varianta“.

Ptačí návrh ale ihned načepýřil jiné odborníky. „Je prakticky nevyhnutelné, že si někteří lidé budou mylně myslet, že tito ptáci přenášejí nebo jsou zodpovědní za covid, což by na celém světě ohrozilo drozdy či pelikány,“ napsal jeden z nich. „Pokud se ujme varianta ‚robin‘, pak to bude mít neblahý dopad na mou dceru Robin a všechny další osoby, které toto jméno nosí,“ stěžoval si další.

Hlavně žádná stigmatizace!

Je těžké najít dobré jméno pro špatný virus. V prosinci loňského roku začala WHO sbírat nápady na snadno zapamatovatelný systém pojmenovávání variant koronaviru, který by byl přijatelný pro zhruba 190 členských států a pro rozsáhlou vědeckou komunitu, která přebírá – a často hnidopišsky rozebírá – doporučení WHO.

Tím ale dostala pracovní skupina složená z několika desítek virologů, mikrobiologů a taxonomů z celého světa téměř nemožný úkol shodnout se na jednom nápadu. Základním pravidlem bylo: Varianty nemohou být pojmenovávány podle místa, kde se objevily, aby nedocházelo ke stigmatizaci zemí, které provádějí namáhavou práci s identifikováním kmenů virů kolujících v jejich populaci.

Řečtí bohové od Apolla po Dia byli zamítnuti kvůli obavám z ochranných známek a také proto, že tyto báje byly často násilné. Použití běžných jmen – Andrew, Katrina – jako se to dělá v případě hurikánů, bylo v rozporu se směrnicí WHO „Nejlepší praktiky při pojmenovávání nových lidských nakažlivých nemocí“.

Lhůta 24 hodin. Hned dvakrát

Prostý numerický systém, kde by první varianta byla V1, byl odmítnut, protože V2 bylo označení německé rakety používané během druhé světové války. VOC1, VOC2 - zkratka z anglického slovního spojení „variant of concern“ (znepokojivá varianta) - znělo příliš podobně jako anglická nadávka.

„Pořád se nás někdo ptal – teď už přece musíte mít nějaká jména,“ řekl oficiální činitel WHO. „Ale pracovní skupina se ne a ne shodnout.“

Po měsících pravidelných hádek a hromadně rozesílaných e-mailů bylo mnoho členů skupiny zcela zahlceno. Dvakrát vysoký činitel WHO dal skupině lhůtu 24 hodin, aby dosáhla dohody, ale ani jednou se termín nepodařilo dodržet.

„V zásadě to došlo do bodu, kdy všichni ti vážení vědci začali všem ostatním říkat, že jejich nápady jsou pitomé,“ řekla Jinal Bhimanová, vědkyně z jihoafrického Národního ústavu infekčních chorob.

Řecká abeceda má taky svá úskalí

Minulý měsíc, tedy po šesti měsících rokování, se skupina shodla na systému založeném na písmenech řecké abecedy, byť i její vlastní členové se stále obávají, že by nemusel být pro zamýšlený účel vhodný. Každopádně nyní mohou vlády a média o variantě známé dosud jako „britská“ informovat jako o „variantě alfa“. Varianta objevená poprvé v JAR je beta, kmen pocházející patrně z Brazílie dostal označení gama a delta je varianta, která se poprvé objevila v Indii.

Ale ne všichni jsou spokojení. Mediální odbor WHO dostal rozhořčený dopis od jistého Řeka, který si stěžoval, proč WHO nevybrala římskou abecedu. Dalším problémem by mohla být skutečnost, že řecká abeceda má jen 24 písmen – a WHO tak sází na naději, že se pandemii podaří zkrotit, než se dostane k variantě viru omega.

Navíc řecká abeceda vychází z módy. V dubnu letošního roku se Světová meteorologická organizace (WMO) rozhodla přestat pojmenovávat tropické bouře písmeny řecké abecedy mimo jiné proto, že Zéta, Éta a Théta zní příliš podobně. Na toto rozhodnutí stačilo WMO jediné odpoledne.

„Byly s tím spojené i další problémy,“ řekla Clare Nullisová z mediálního odboru WMO, která musela francouzským a španělským moderátorům pomáhat s výslovností „th“ ve slově „théta“.