USA chystají celní bombu: Cla 500 % za ruskou ropu a plyn. Odnese to ale i Evropa

Tvrdý zásah proti energetickému obchodu s Kremlem se blíží. Američtí senátoři se chystají zavést brutální 500% cla na ropu, plyn i uran z Ruska – a to nejen přímo, ale i nepřímo: týkat se mají států, které suroviny ruského původu nakoupí, přepraví nebo zpracují. Pokud návrh projde, může tvrdě dopadnout na země EU, které se dosud z ruského energetického sevření zcela nevymanily.

Za touto iniciativou stojí senátoři z obou táborů – republikán Lindsey Graham a demokrat Richard Blumenthal. A i když mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem formálně stále běží, američtí politici se připravují na plán B. A ten má být nekompromisní.

Hlavní cíl: Čína a Indie, ale Evropa není v bezpečí

Podle Grahama míří sankce především na Čínu a Indii – dvě země, které ve velkém nakupují zlevněnou ruskou ropu a pohánějí tím Putinovu válečnou mašinerii. „Číno, hra, kterou hraješ s Ruskem, se brzy změní,“ vzkázal senátor s tím, že všechny čínské produkty by mohly dostat v USA clo 500 %, pokud bude nákup ruských surovin pokračovat.

Jenže jak ukazují data organizace CREA, Evropa zdaleka není z obliga. Jen za minulý rok nakoupily členské státy EU ruské fosilní suroviny za téměř 22 miliard eur. Ruský LNG stále proudí do Francie, Španělska nebo Belgie, ropu z Ruska dovážejí i přes třetí země jako Indie nebo Turecko.

EU hledá cestu ven, ale tempo je pomalé

Brusel už sice oznámil plán na úplné odstřižení od ruských energetických zdrojů do roku 2027, realita však ukazuje, že to nebude snadné. Například Maďarsko a Slovensko stále dovážejí ruskou ropu přes ropovod Družba a odmítly alternativní nabídky z Chorvatska.

Navíc, když se ruský plyn dostane do evropské sítě, nelze už přesně zjistit jeho původ – a to vyhovuje jak vývozcům, tak kupcům.

Do hry vstupuje také jaderné palivo. EU je zatím stále částečně závislá na ruském uranu a jeho zpracování. I Česko se teprve letos dočkalo prvních dodávek od alternativních západních firem, jako je Westinghouse a Framatome.

Trump může rozhodnout o výjimkách

Zajímavou částí návrhu je klauzule, která umožňuje prezidentovi udělit výjimku konkrétním zemím nebo produktům z důvodu národní bezpečnosti. To by mohlo být klíčové pro některé evropské státy, včetně Česka.

Zatím ale není jasné, jak se prezident Trump k návrhu postaví. Na jednu stranu je nespokojený s průběhem mírových jednání, na druhou se může obávat dopadů tvrdých sankcí na spojence.

Senátor Graham však zůstává optimistický: „Věřím, že do letní přestávky Kongresu bude zákon schválen a podepsán.“ Evropě tak tiká časovaná bomba.