Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.

Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema jako někteří právě před 55 lety. když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.

Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.

„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6.

Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost vůči ukrajinským lidem.

Některé země se ale podle Moorea namísto podpory napadené země rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.

Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle ke kontrole a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.

Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina i jeho krátkou vzpouru proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci zároveň prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritářské vůdce, zatímco tyto vlády postoupí Rusku nebo jednotlivým Rusům privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.

Vůdci daných zemí ale podle něj museli nyní sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.

MI6 aktuálně věnuje nejvíce prostředků na Čínu

MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, odráží to rostoucí globální význam této asijské země, řekl také v projevu Moore. Upozornil mimo jiné na to, že když Čína prodávala vakcíny proti koronaviru po světě, postarala se o to, aby dané země sdílely svá data o očkování s Pekingem.

Moore v Praze pronesl teprve svůj druhý významnější projev od chvíle, kdy v roce 2020 nastoupil do čela MI6.

Moore připomněl dubnová slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle nějž Británie bude rozhodně bránit svoji národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je absolutně nezbytné nějakým způsobem s Čínou navázat vztah. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to kontraproduktivní z hlediska národních zájmů, uvedl tehdy šéf britské diplomacie.

Čína podle Moorea stabilně rozšiřovala svůj vliv tím, že nabízela dalším zemím ambiciózní obchody, které vypadaly příliš dobře na to, aby byly skutečné. „Kontrola nad daty je nezbytná pro národní svrchovanost. Vlády mají povinnost zabezpečit data generovaná občany a národními projekty, ať už ve zdravotnictví, nebo v infrastruktuře,“ řekl šéf MI6. „Pokud odevzdáte svá data jinému státu, riskujete polapení sama sebe do datové pasti, která oslabí vaši suverenitu a ponechá vás zranitelným,“ doplnil.

V souvislosti s prodejem vakcín proti covidu-19 uvedl, že právě takové podmínky, jako je sdílení dat v jakékoli smlouvě, by měly vyvolat znepokojení. Autoritářské režimy se podle Moorea snaží schovat své záměry ve „sněhové bouři propagandy a dezinformací“. Stále více to pak dělají s pomocí umělé inteligence (AI), která podle šéfa rozvědky otevírá nové prostory pro fake news.

Důsledky umělé inteligence

Moore dále mluvil o důsledcích AI pro tajné služby. „Díky AI budou informace nekonečně dostupnější a někteří se tážou, zda připraví o práci zpravodajské služby, jako je ta moje,“ uvedl. „Ve skutečnosti pravděpodobně bude opak pravdou,“ doplnil. Práce lidských agentů „na správných místech“ podle něj nabere na významu. „Nikdy nejsou pouze pasivními sběrači informací. Naši agenti mohou být úkolováni a řízeni, mohou identifikovat nové otázky, na které jsme nevěděli, že se máme ptát. Někdy mohou ovlivnit rozhodnutí uvnitř vlády nebo teroristické skupiny,“ poznamenal Moore.

Uvedl také, že jeho služba, společně se svými spojenci, má v úmyslu „zvítězit v závodě a zvládnout etické a bezpečné využití AI“. „Pravdou je, že některé země mají neodmyslitelné výhody, kterým se nikdy nebudeme moci vyrovnat, nebo bychom to ani nechtěli,“ doplnil Moore. Čína podle něj ke svým obrovským domácím datovým kolekcím přidává data ze zahraničí. „A čínské orgány si nedělají velké starosti s otázkami osobního soukromí nebo individuální bezpečnosti dat. Jsou zaměřeny na kontrolu informací a na zabránění zveřejnění nevyhovující pravdy,“ dodal.