Na první pohled by nadcházející hlasování mělo vyvolávat u Ukrajinců spokojenost, na výběr mají celou plejádu nových stranických názvů (21 z 29 stran se voleb účastní poprvé). Jednotlivé partaje vyslaly do boje nová (a diskutabilní) jména. Za všechno mluví armádní pilotka Nadija Savčenková - jednička kanditátky strany Baťkivščyna, které předsedá expremiérka Julije Tymošenkové.

Savčenková se jako členka praporu Ajdar, který Amnesty International podezřívá z válečných zločinů, účastnila bojů na východě Ukrajiny a padla do ruského zajetí. V Rusku ji vyšetřují pro vraždu dvou novinářů, na Ukrajině (nebo alespoň v části země) je považovaná za hrdinku. 

Nová jména, staré tváře

Průzkumy favorizují blok prezidenta a šéfa čokoládového impéria Petra Porošenka - ankety jeho straně přisuzují 30 procent hlasů. Na druhém místě je v průzkumech s devíti procenty hlasů Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka. Hned za ní je Radikální strana několikrát trestaného Oleha Ljaška, za kterým stojí podle řady spekulací mocný oligarcha Dmitro Firtaš.

Firtaše mimochodem letos v březnu zatkla rakouská policie na žádost Spojených států. Americká FBI si na něj dělala zálusk kvůli mafiánským praktikám už od roku 2006. Rakušané ho nakonec propustili na svobodu na závratnou kauci ve výši 125 eur.

Právě Firtaš (spolu s dalším oligarchou Rinatem Achmetovem) zřejmě vyprovokoval a následně financoval revoluční Majdan, který vyvrcholil svržením vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Mezi politiky, které Firtaš podporuje, je nejspíš nejen Ljaško, ale také Jaceňuk a Kličko.  

Ihor Kolomojskyj, druhý nejbohatší Ukrajinec podle loňského žebříčku, zase podporuje stranu Silná Ukrajina dalšího boháče Serhije Tihipka a v řadách opozice tahají za nitky Serhij Ljovočkin a Achmetov - šedé eminence z časů prezidenta Janukovyče.

Pesimismus je na místě

Sečteno a podtrženo, Ukrajinu žádný historický obrat nečeká. O moc sice přišla kvůli rostoucí chamtivosti rodina Janukovyče, v čele země ale i nadále zůstávají nejbohatší Ukrajinci, kteří dlouhodobě ovládají tamní mocenské struktury. Jednotlivé klany mezi sebou mohou válčit, princip korupčního systému ale bude fungovat dál. Veškeré antikorupční změny slibované oligarchickým prezidentem Porošenkem ponesou pouze kosmetický charakter.

Ukrajinské a evropské politické špičky prohlásí volby za vítězství revoluce, hlasu lidu a demokracie. "Demokratické hlasování" při tom jen odemkne nový penězovod, který povede z Evropy na Ukrajinu, a čerpat z něj opět budou právě oligarchové.

Nová vláda bude z pohledu ukrajinské ústavy navíc postrádat plnohodnotnou legitimitu, protože se některé regiony vzhledem k pokračující občanské válce hlasování nezúčastní. Mezinárodní společenství ale výsledky voleb přesto uzná, mimo jiné aby nepřispívalo k větší destabilizaci Ukrajiny.   

Přesto jsou nedělní volby v jistém smyslu historické kvůli válečné stopě i snaze ukrajinské vlády jednoznačně se vymezit vůči Rusku a potvrdit tím proevropský směr. Z jeho výhod se sice budou těšit v nejbližší budoucnosti oligarchové, za peníze poskytnuté Kyjevu ale bude unie něco chtít.

Požadavky Bruselu v rámci asociační cesty Ukrajiny do EU by mohly položit základ změnám výhodným pro celou ukrajinskou společnost. Zda se optimistický scénář naplní, ukáže čas. Dosavadní vývoj na Ukrajině ale příliš důvodů pro optimismus nedává.