Tvrdý trest pro exprezidentku: Jižní Korea ji odsoudila k 24 rokům vězení

AKTUALIZOVÁNO AKTUALITA (aktualizováno: 6. 4. 2018 11:26) - Aktuality autor: von

Bývalá jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje půjde na 24 let za mříže. Rozhodl o tom dnes jihokorejský soud, který ji uznal vinou v otázce korupce, vydírání i zneužití pravomoci. Exprezidentka, která musí navíc zaplatit pokutu 18 miliard wonů (bezmála 350 milionů Kč), svoji vinu popírá a soudního jednání se nezúčastnila.

Proti odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje protestovala v Soulu řada lidí

Proti odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje protestovala v Soulu řada lidí,zdroj: Profimedia

V okolí soudní budovy v centrální části Soulu se dnes shromáždily stovky příznivců bývalé první ženy země, kteří skandovali, že Pak je nevinná. "Zastavte vražednou politickou pomstu" stálo na jednom z transparentů před soudní budovou. Šestašedesátiletá Pak proces bojkotovala od října na protest proti rozhodnutí, kterým jí byla prodloužena vazba o šest měsíců. Soudce obvinila ze zaujatosti.

Tento týden bývalá prezidentka oznámila, že k soudu nepřijde ani na vynesení rozsudku. Vzhledem k tomu, jakou pozornost případ vyvolal, dnešní soudní líčení přenášela živě televize, což nebývá v Jižní Koreji zvykem, napsala agentura AFP.

V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016 a měl loni v březnu za následek sesazení Pak Kun-hje, stála její důvěrnice Čche Son-sil. Ta si letos v polovině února vyslechla rozsudek, kterým jí byl uložen trest dvaceti let odnětí svobody. Čche Son-sil byla uznána vinnou z toho, že využívala mimo jiné svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím.

Aféra se týkala i největší jihokorejské průmyslové společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn.

Skandál přispěl k rostoucímu rozhořčení jihokorejské veřejnosti ohledně napojení politiky na mocné průmyslové konglomeráty, takzvané čeboly, napsala agentura AFP.

Konzervativní prezidentka byla první ženou v čele Jižní Koreje a také prvním demokraticky zvoleným politikem, který byl v této zemi sesazen. V úřadu ji po volbách nahradil liberální Mun če-in, který přispěl ke sblížení se Severní Koreou.

Vizitka bývalé jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje:

  • Pak Kun-hje se prezidentského úřadu ujala 25. února 2013 a stala se první ženou v čele Jižní Koreje. Po svém zvolení slíbila větší vstřícnost ve vztahu ke komunistické KLDR. Uvedla, že Soul je ochoten poskytovat Pchjongjangu potraviny, léky a zboží každodenní potřeby pro malé děti, nemocné a další zranitelné skupiny obyvatelstva. V září 2016 na summitu G20 kritizovala Severní Koreu za její jaderný program.
  • Pak Kun-hje se stala vůbec první jihokorejskou demokraticky zvolenou hlavou státu, která byla definitivně zbavena funkce. Proti exprezidentce bylo vzneseno obvinění, že přiměla jihokorejské firmy k poskytnutí úplatků ve výši desítek milionů dolarů a zpronevěřila až 3,8 miliardy wonů (73 milionů korun) z fondů tajných služeb. Pak Kun-hje dočasně sesadil parlament v prosinci 2016. Úřad zvláštního prokurátora poté zveřejnil podrobné výsledky sedmdesátidenního vyšetřování, podle nichž se Pak přímo podílela na braní úplatků. Jihokorejský ústavní soud prezidentku zbavil v březnu 2017 moci a v předčasných prezidentských volbách, které se konaly v květnu 2017, zvítězil liberální vůdce Mun Če-in.
  • V centru korupčního skandálu stála Čche Son-sil, důvěrnice Pak Kun-hje. Ta si letos v únoru vyslechla rozsudek, kterým jí byl uložen trest dvaceti let odnětí svobody. Čche Son-sil byla uznána vinnou z toho, že využívala mimo jiné svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Aféra se týkala i největší jihokorejské průmyslové společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn. V březnu 2018 byl vydán zatykač také na exprezidenta I Mjong-baka, který zastával funkci hlavy státu před Pak a rovněž čelí obvinění, že přijímal úplatky.
  • Zvláštní prokuratura rovněž obvinila Pak, že se podílela na sestavení černé listiny téměř 10 tisíc umělců, kteří byli vůči hlavě státu kritičtí. Listina měla sloužit k orientaci úřadů při rozhodování o tom, komu neudělit státní dotace na uměleckou činnost v oblasti divadla, hudby či literatury.
  • Pak je již třetí jihokorejskou hlavou státu odsouzenou za trestné činy. Dvěma dříve odsouzenými prezidenty se stali bývalí armádní generálové Čon Du-hwan a Ro Tche-u, kteří byli zapletení do převratu v roce 1979 a do masakru civilistů v roce 1980. Čon Du-hwan byl v roce 1996 odsouzen k trestu smrti, Ro Tche-u tehdy dostal trest vězení v trvání 22 roků a šesti měsíců. Díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam, byli oba exprezidenti propuštěni.
  • Pak v roce 1998 usedla do korejského Národního shromáždění. V letech 2004 až 2006 byla v čele konzervativní vládní Velké národní strany (GNP), stejný post zastávala i od prosince 2011 do května 2012, to se však strana již přejmenovala na Stranu nových obzorů. Její strana utrpěla v dubnu 2016 nečekanou porážku v parlamentních volbách.
  • V srpnu 2012 se Pak stala kandidátkou strany v prezidentských volbách a podle předvolebních průzkumů byla také jejich favoritkou. V jednokolových volbách konaných 19. prosince 2012 získala téměř 52 procent hlasů, její liberální soupeř Mun Če-in získal 48 procent. O prezidentskou kandidaturu v minulosti neúspěšně usilovala již dvakrát.
  • Pak Kun-hje se narodila 2. února 1952 v jihokorejském Tegu. Vystudovala elektrické inženýrství v Soulu a literaturu na Tchaj-wanu.
  • Její otec Pak Čong-hi stál v čele Jižní Koreje od března 1962 do října 1979, kdy ho zastřelil ředitel korejské zpravodajské služby. Na konci roku 1972 změny v ústavě výrazně posílily Pakovy pravomoci, takže politik de facto nastolil diktátorský režim. Pak Čong-hi je nicméně oceňován za to, že významně přispěl k hospodářskému rozkvětu Jižní Koreje. Prohloubil také spolupráci s USA a v roce 1976 uspořádal první společné cvičení jihokorejské armády a amerických jednotek umístěných v Koreji. V září 2012 se Pak Kun-hje v rámci předvolební kampaně omluvila za porušování lidských práv, které provázelo vládu jejího otce.
  • Její matka Juk Jong-so byla zavražděna v roce 1974, po její smrti až do roku 1979 byla Pak titulována jako první dáma země.
  • Pak Kun-hje je svobodná a bezdětná.

Tagy: zahraničí KLDR Jižní Korea Samsung korejský konflikt korupce a úplatkářství

Zdroje: ČTK