Dnes je pondělí 6. února 2023., Svátek má Vanda
Počasí dnes -8°C Oblačno

Aktualizováno: Tisk k úmrtí Alžběty II.: Okamžik, kdy se zastavily dějiny

Aktualizováno: Tisk k úmrtí Alžběty II.: Okamžik, kdy se zastavily dějiny
Britské deníky k úmrtí královny Alžběty II. | zdroj: Profimedia

Za konec jedné epochy a odchod pevného bodu a britské jistoty označují vesměs nekrology světového tisku čtvrteční úmrtí britské královny Alžběty II.

Smrtí Alžběty II. končí jedna historická epocha, píší britská média

S jejím odchodem končí jedna historická epocha a začíná den, jaký Británie nezažila 70 let, píší dnes britská média k úmrtí královny Alžběty II. Panovnice, která ve věku 96 let zemřela ve čtvrtek odpoledne na skotském zámku Balmoral, byla podle tisku stálicí, jejíž život byl určován jejím smyslem pro povinnost. Zasloužila se o zachování britské monarchie, které už v moderním světě zvonila hrana.

„Toto je okamžik, kdy se zastavila historie,“ napsal královský korespondent stanice BBC. Podle nekrologu BBC se Alžběta II. stala pro mnohé pevným bodem v rychle se měnícím světě, ve kterém opadl vliv Británie a společnost se změnila k nepoznání. „Dlouhá vláda královny Alžběty II. byla ovlivněna jejím smyslem pro povinnost a jejím odhodláním zasvětit svůj život trůnu a lidu,“ píše BBC.

„Královnina smrt hluboce otřese touto zemí - byla pevným bodem uprostřed neustálých změn. Jediný prvek v našem společném životě, který zůstával spolehlivě stejný, je pryč. Nyní vstupujeme do nové budoucnosti,“ napsal list The Guardian.

„Když nastoupila na trůn, v Sovětském svazu ještě vládl Josif Stalin. Jejím prvním premiérem byl Winston Churchill. (...) Je těžké si představit, jaký dech dějin zažila,“ uvedl moderátor ve speciálním vysílání stanice Sky News. „Je to den, jaký Británie nezažila 70 let,“ dodal s tím, že Británie truchlí, ale zároveň po desetiletích přivítá na trůně nového krále.

„Byla především ženou, jež zachránila monarchii,“ píše v nekrologu list The Times. „Instituce, která se někdy zdála zastaralá a neodpovídající hodnotám moderní společnosti, má díky ní dodnes svůj význam a oblíbenost,“ uvádí list.

Titulní stránky britských novin jsou dnes zaplavené portréty královny z posledních let i snímky ze začátku její vlády. Tisk mimo jiné zaujala fotografie z korunovace Alžběty II. v roce 1953, kterou použily listy The Times, The Guardian nebo Daily Star. Panovnice na ní působivě pózuje na trůnu s korunou, žezlem a královským jablkem.

Noviny k úmrtí Alžběty II. Britské deníky k úmrtí královny Alžběty II. | zdroj: Profimedia

„Zármutek je cena, kterou platíme za lásku,“ cituje královnu na titulní straně list The Daily Telegraph. Fotografii královny ustoupilo i jindy ekonomicky zaměřené zpravodajství listu The Financial Times. „Máme zlomená srdce,“ píše Daily Mail.

Alžběta II. byla podle německých médií pevným bodem britského národa

Německá média v komentářích ke skonu britské královny Alžběty II. uvádějí, že odešla panovnice, která byla neviditelná a diskrétní, ale všudypřítomná. Označují ji za pevný bod a jistotu britského lidu, neboť ve Spojeném království, kde platila za symbol stability, vládla po sedm desetiletí.

„Královna Alžběta II. vládla po 70 let, byla ztělesněním normality a plnění povinností. Byla pevným bodem rychle se měnící společnosti. Je docela dobře možné, že královna Alžběta II. dá jméno celé epoše,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Poznamenal, že panovnice byla často neviditelná, přesto všudypřítomná.

„Věta, které se obával svět, se stala skutečností. Královna Alžběta II. je mrtvá,“ napsal deník Bild, který poznamenal, že panovnice je tak opět se svým chotěm. Královnin manžel Philip zemřel loni v dubnu. „Skon královny znamená zmizení jedné konstanty. Po 70 let seděla na trůnu, miliony lidí znají Alžbětu II. jako královnu Anglie. Od teď je vše jinak. Začíná nová éra,“ dodal list.

O konci epochy psal i deník Süddeutsche Zeitung. „Nastoupila na trůn v době, kdy se britské impérium rozpadalo, a propůjčila monarchii nový význam,“ uvedl. Podle něj mnoho lidí její skon sice očekávalo, ale zároveň ho považovalo za nemožný. „Smrt, osud všech, přichází, když přijít má,“ vypůjčil si list v komentáři slova Julia Caesara z tragédie Williama Shakespeara. „Umírání je nevyhnutelné, důležitý je život předtím,“ uvedl deník s odkazem na Shakespearovo drama.

Veřejnoprávní televizní stanice ZDF míní, že smrtí královny ztratila Evropa významnou stavitelku mostů. „Je to ztráta nejen pro Německo a Evropu,“ uvedla. Podle televize skonem Alžběty II. přišel svět o postavu, která utvářela celé století, o ženu, která v Británii představovala celou epochu stejně jako její předkyně Alžběta I. a Viktorie. „I pro Německo byla více než jen hlavou státu spřátelené země,“ dodala ZDF.

Podle magazínu Der Spiegel nelze říci, že by Alžběta formovala nějakou éru. „Ne, tato královna během svého dlouhého panování žádnou éru neutvářela - byla prostě vždy zde, důstojná, diskrétní, v časech dobrých i v časech zlých,“ napsal magazín. Poznamenal rovněž, že ať již jsou krize jakkoli veliké a doba jakkoli nevypočitatelná, dynastie Windsorů zůstává stejně jako Alžběta II. po 96 let neochvějná. To rodina symbolizovala společným focením v roce 2020. Na oficiálních snímcích jsou totiž zachyceny hned čtyři generace rodu - královna, její nástupce Charles, jeho syn William a jeho nejstarší syn George. „Dynastie je zajištěna, to je to poselství,“ dodal magazín k fotce.

Noviny k úmrtí Alžběty II. Britské deníky k úmrtí královny Alžběty II. | zdroj: Profimedia

Deník Berliner Zeitung napsal, že smrt královny nebude znamenat konec monarchie, ačkoli zůstává otázkou, zda se některému z budoucích britských panovníků podaří inspirovat národ Spojeného království tak, jako se to povedlo královně. „Dala Británii lesk, který nemá obdoby. Její ztráta po šesti letech brexitového dramatu a na prahu zimy s rostoucí inflací a vyhrocenou energetickou krizí je to poslední, co Británie nyní potřebuje,“ uvedl deník. „Nejbolestivější na její smrti ale pro Brity může být vědomí, že ztratili více než jen panovnici,“ dodal.

Británie po královnině smrti nebude stejná jako dřív, soudí francouzský tisk

Británie vstoupila do neznáma a už nikdy nebude stejná jako dřív, uvádí francouzský list Libération po čtvrtečním úmrtí královny Alžběty II. Francouzský tisk se dnes zaměřuje také na to, jak bude vypadat éra Karla III., který se smrtí své matky stal britským panovníkem.

I když se Britové na smrt ženy, jež skonala ve věku 96 let, připravovali dlouho, přesto zažívají pocit ohromné změny, protože Alžbětu II. mnozí vnímali jako ostrov stability, uvádí Libération. Prošla historií celého století, aniž projevila slabost nebo se vzdala. Jakkoli byla královnina smrt přirozená, má v sobě destabilizující prvek.

Karla III. čeká jediný úkol - uspět a nezklamat, soudí deník Le Monde. Podle něj se očekává, že tento 73letý muž zajímající se o ekologická a sociální témata bude jiný monarcha než matka - modernější, možná více angažovaný. Je to muž složité povahy, někdy zesměšňovaný, od narození předurčený k vládnutí, avšak čekající desetiletí v předpokoji a v matčině stínu. Jeho osudem i dramatem bude obstát po období matčiny vlády, jejímiž atributy bylo trvání, odolnost a smysl pro povinnost.

Podle listu Les Echos Alžbětina smrt způsobila Británii smutek a oslabila britskou korunu. Karel III. by si přál instituci monarchie soustředit pevněji kolem svých potomků. Ujme se koruny, avšak postrádá matčinu auru i charisma. Les Echos k článku o budoucnosti Británie připojil výsledek loňského průzkumu společnosti Ipsos Mori, který srovnal spokojenost Britů s prací královny, tehdejšího korunního prince Charlese a jeho syna Williama. Charles v něm skončil jako poslední - s 61 procenty příznivců, William druhý se 73 procenty a Alžběta II. jednoznačně první s 82 procenty.

Za velkou královnu ztělesňující pevnost Anglie označil Alžbětu II. deník Le Figaro. Podle listu Alžběta monarchii zmodernizovala, její pravidelná vystoupení k veřejnosti dodávala po sedm desetiletí rytmus britské společnosti. Alžběta byla podle listu historickou osobností už za života. Dokázala stmelit povinnosti monarchy s politickými i protokolárními úkoly, přičemž našla čas na svou vášeň pro koně i dostihy, kterou předala dceři a vnučce. Navzdory vlastní disciplíně nemohla zabránit rozpadu manželství svých dětí. Na závratné popularitě jí dokázala ubrat jedině smrt Charlesovy první ženy Diany. O náklonnost Britů však nepřišla. Nechť ji všichni oplakávají, píše Le Figaro.

Tweet o smrti Alžběty II. ukazuje změnu v komunikaci královské rodiny

Skutečnost, že britská královská rodina si pro oznámení o smrti královny Alžběty II. jako první kanál zvolila twitter, dokládá, jak hluboce se změnil její přístup ke komunikaci, napsala dnes agentura Bloomberg. Tento posun byl podle ní viditelný zejména v posledních letech, kdy se z Windsorů, známých svojí okázalostí a dodržováním tradičních postupů, stali šikovní uživatelé sociálních sítí.

Nový král Karel III. a jeho manželka Camilla kromě twitteru pravidelně používají facebook.

Bloomberg uvádí, že ve čtvrtek v 17:30 SELČ dostala informaci o královnině smrti britská premiérka Liz Trussová, v 19:30 SELČ pak s touto skutečností královská rodina prostřednictvím svého účtu na twitteru @RoyalFamily seznámila světovou veřejnost. Oznámila, že „královna pokojně zemřela na zámku Balmoral“. O minutu později pak na této sociální sítí zveřejnila prohlášení Buckinghamského paláce britská agentura Press Association, o další minutu později totéž na twitteru udělala veřejnoprávní stanice BBC. Ve 20:04 SELČ pak Buckinghamský palác na této sociální síti vydal Charlesovo prohlášení k matčině smrti.

Tweet královské rodiny doplnil celou řadu zvyklostí provázejících úmrtí panovníka. Pro případ skonu Alžběty II. existovaly přísně střežené plány už desítky let. List The Guardian v roce 2017 napsal, že o smrti královny Buckinghamský palác nejdříve informuje britského premiéra nebo premiérku prostřednictvím hesla „London Bridge is down“, poté má oznámení zároveň dostat Press Associaton a světová média.

Bloomberg píše, že tweet z účtu královské rodiny, který přeposlalo skoro 960 000 uživatelů a 2,3 milionu ho označilo statusem „like“, byl prvním krokem v desetidenním období smutku, na jehož konci bude královnin pohřeb ve Westminsterském opatství. 

Politico: Alžběta II. nepoužívala pro udržení vztahů s USA tajné zbraně, byla přítel

Jedním z talentů zesnulé britské královny Alžběty II. bylo změnit nejmocnějšího z mužů v nadšeného fanouška. Osobně se sešla se 13 americkými prezidenty, kteří vládli za její éry, výjimkou byl pouze Lyndon B. Johnson. Ti z nich, kteří jsou stále naživu, se shodují, že se Alžběta II. svým přístupem vymykala mnoha světovým vůdcům. Nebylo to kvůli slávě, ale protože se v ní prezidenti setkávali se ztělesněním nejbližšího amerického spojence a později také s někým, kdo znal jejich předchůdce lépe než oni sami, napsal v materiálu o americko-britských vztazích za Alžbětiny vlády magazín Politico. Nový britský král Karel III. může být podle tohoto serveru pro USA příliš politický.

„Dát si čaj s její výsostí - a jejími corgi - je nejmilejší vzpomínka mého prezidentství,“ napsal někdejší prezident George W. Bush. „Byla to důstojná a krásná dáma - jako nikdo jiný,“ uvedl exprezident Donald Trump. Dokonce i jeho předchůdce Barack Obama, který si uměl zachovat chladnokrevnost, při platinových oslavách Alžbětiny vlády přiznal, že při návštěvě jejího veličenstva bylo těžké zachovat rozvahu.

Politico připomíná i protokolární prohřešky nervózních amerických prezidentů, přičemž nejvíc se proslavil Jimmy Carter, který královnu-matku políbil na ústa. Ronald Reagan se na cestu do Evropy roku 1983 připravoval se starostí, zda má správné oblečení na projížďku na koni s královnou. Někdejší britský premiér Harold Macmillan popsal královninu cestu do USA v roce 1957 jako takový úspěch, že „Jiří III. byl nadobro pohřben“. Británie za tohoto krále bojovala v americké válce za nezávislost a Jiří nakonec ztrátu území v Severní Americe přijal.

Alžběta II. k udržení dobrých vztahů s USA nepoužívala žádnou tajnou zbraň. Ovlivnila prezidenty šarmem, schopností spřátelit se a udržet „speciální vztahy jako speciální“. Alžběta uměla tuto mimořádnost promítnout nejen do vztahu k prezidentům, ale i k ostatním Američanům. Určující pro Brity její generace byla 2. světová válka a americký přínos v ní. Alžběta trávila dovolenou v zahraničí zřídka, ale pětkrát z toho v USA.

Británie Alžbětiným úmrtím nejen přišla o diplomatický trumf, ale i o anděla strážného speciálnosti vztahů s USA. Její nástupce Karel III. je pro britské představitele, kteří si přejí, aby následoval matku v její diplomacii, problém. Nikoli vlastní chybou neposkytne skoro tajemné spojení s minulostí, jež jeho matka znamenala pro celý svět. Co může vztahy zkomplikovat, je fakt, že Karel III. je ve srovnání s Alžbětou II. mnohem otevřenější ve svých politických názorech.

Jeho matka se striktně držela definice konstitučního panovníka a intervenovala jenom v naprosto nezbytném případě. Její syn byl jako korunní princ politicky mnohem otevřenější. Angažoval se v otázkách klimatických změn a ochrany životního prostředí, což jsou na druhé straně Atlantiku témata kontroverzní. Jako nástupce trůnu říkával, že pravidla pro panovníka jsou jiná než pro jeho nástupce, a sliboval, že stane-li se králem, bude se politicky angažovat méně.

Bude-li Karel III. pokračovat ve svém aktivismu, může u Američanů ztratit nejen sám, ale může oslabit i jejich zájem o britskou monarchii jako takovou. Mimořádnost americko-britských vztahů budovaných desítky let to zřejmě nevykolejí, avšak ztráta zájmu Británii připraví o nástroj používaný v diplomacii minulých let. Pokud je někdo toho názoru, že postavení a váhu státu určuje něco víc než jeho bohatství a zbraně, pak je těžké nepohlížet na smrt Alžběty II. jako na zásadní diplomatickou ztrátu pro Británii. Přesto je ale třeba si uvědomit, že mimořádnost vztahů, k níž královna tak přispěla, nelze zredukovat na vztahy jednotlivců. Jde o něco hlubšího, zakořeněného v dějinách, hodnotách, kultuře, obchodu a obraně. Alžběta II. to věděla. Pokud o tom někteří američtí prezidenti pochybovali, pak po čaji s královnou změnili názor.

Zdroje: