Těžká chvíle pro lidovce: Jak oslovit mladé a přitom chodit do kostela?

KOMENTÁŘ - Magazín autor: Jaroslav Bican

Křesťanští demokraté se snaží získat nové voliče, ale výsledek je zatím tristní. KDU-ČSL se pokouší nově interpretovat křesťanské hodnoty, ve skutečnosti však předvádí jen laciné pózy. Dokáže oslovit jednu voličskou skupinu a neodradit druhou?

Lidovci zahájili horkou fázi volební kampaně piknikem v parku

Lidovci zahájili horkou fázi volební kampaně piknikem v parku,zdroj: Josef Kopecký / iDNES.cz / Profimedia

Po rozpadu koalice KDU-ČSL a hnutí STAN se říkalo, že křesťanští demokraté vsadili na jistotu. Místo překročení hranice deseti procent v případě koalice, jim tak stačí překonat pouze pětiprocentní práh. Přesto se stále více zdá, že lidovci neví, čí jsou. Jejich prezentace navenek budí v lepším případě rozpaky, v horším působí nesmyslně až bláznivě. V situaci, ve které se nachází, přitom stačí pár přehmatů a střel vedle a po volbách mohou také vyklidit místo ve sněmovně.

Poté, co poslali ke dnu koalici se Starosty a nezávislými, kteří jim následně odmítli dělat kompars na jejich kandidátkách, měli vynaložit maximální úsilí na to, aby obnovili svůj obraz seriózní a důvěryhodné strany. A především se měli pokusit vyžehlit to, že leckdo si výsledek anabáze se starosty přebral tak, že křesťanští demokraté jsou podrazáci, nelze jim věřit a navíc v jejich řadách číhá na svou příležitost Jiří Čunek, který je všechno možné jen ne následovník Josefa Luxe, na jehož jméno stále ještě slyší velké množství příležitostných voličů KDU-ČSL.

Právě ti jsou pro stranu klíčoví, jestliže chce oslovit ještě někoho jiného než své pevné křesťanské jádro. Pokud by je lidovci přesvědčili, mohli by nakonec získat i hlasy mnohých dalších, kteří neví, koho volit a čekají na nějakou rozumnou alternativu.

Namísto toho ale lidovci začali vršit chyby. Nejprve ze sebe předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek udělal nelidu svým výrokem o tom, že psi neumírají, ale chcípají. Tam, kde voliči chtějí citlivého a vnímavého lidovce, který má pochopení pro paní, jež oplakává psa, nastoupil chladný veterinář poučující, jak má dotyčná o svém mrtvém zvířeti psát.

Program výživný i bez cukru

Později křesťanští demokraté přišli s tím, že na svých oficiálních facebookových stránkách zveřejnili fotku otylé Američanky, která vystupovala v populární americké reality show. Paní má otevřenou pusu, napůl vyplazený jazyk a je nasoukaná v historických šatech.

Lidovci k ní přidali popisek: "Když chceš volební program A ONI TI CPOU KOBLIHU". A aby toho nebylo málo, fotografii doplnili textem: "Dnes je v módě volební program nemít, nebo ho nahradit koblížkem. Program, který jsme pro #volby2017 upekli my, je ale výživný i bez cukru. Nehrajeme si na Spasitele a k řešení problémů přistupujeme s pokorou, poctivě a hlavně zodpovědně."

Působí to tak, jako kdyby se lidovci zbláznili, nebo se zcela nevhodným způsobem snaží oslovit mladé voliče. V podobném duchu pak odstartovali na začátku září piknikem v parku horkou fázi volební kampaně, všichni v zářivě žlutých tričkách. V jednom z nich se zjevil i ministr kultury Daniel Herman, který působil skoro až nepatřičně. Někteří z křesťanských demokratů ministra zemědělství Mariana Jurečku nevyjímaje měli dokonce i stylově žluté sluneční brýle.

První místopředseda lidovců Jurečka tak vypadal jako jeden z hrdinů seriálu Pobřežní hlídka. Brýle švihácky nasazené na čele, žlutá frajersky rozepnutá bunda a k tomu drsný výraz jako z akčního filmu. Oslovit mladé voliče by pro KDU-ČSL bylo užitečné, ovšem záleží, jaké se k tomu zvolí prostředky.

Pozor na agresivní sekularismus

Lidovecké pokusy vzbudit pozornost u mladších voličů působí trapně a ve skutečnosti mohou odradit tradiční voliče křesťanských demokratů, na které naopak cílí některé jiné lidovecké počiny - strana se mimo jiné vymezila vůči Koncepci rodinné politiky, jež těsnou většinou schválila vláda. Lidovci proti ní silnými slovy protestovali. Dokonce se nechali slyšet, že kdyby se dokument neschvaloval měsíc před volbami, vystoupili by kvůli němu z vlády.

KDU-ČSL vadí, že se v koncepci vyskytuje "popírání kladné hodnoty úplné rodiny založené na manželství". Dokument prý tak podporuje jevy, které by měl řešit. Podle křesťanských demokratů přispívá "k nízké stabilitě svazků, k chápání výchovy dětí v rodině jako neplnohodnotné a ponižující". Křesťanští demokraté také kritizují, že v koncepci "zcela chybí ocenění nenahraditelné hodnoty mateřství a rodičovství se všemi jejich pozitivními vlivy".

To vše má z pohledu voličského jádra lidovců smysl. Jde o tradiční akcenty, které nejsou příliš překvapující, ale rozhodně jimi, alespoň v této podobě, křesťanští demokraté nepřilákají nové a mladé voliče. Ze stejného ranku je i rozhovor, který předseda KDU-ČSL poskytl pro křesťanské internetové noviny Křesťan Dnes.

"Pravdou je, že příliš agresivní sekularismus, který vytlačil křesťanství z veřejného prostoru, otevírá bránu jiným učením, jakým je třeba islám, ale také agresivním politickým ideologiím a vůdcovskému principu. Na druhou stranu je zajímavé, že i lidé, kteří odmítají konzervatismus, pokud je spojen s křesťanstvím, nyní "objevují" význam tradičních hodnot, jakými jsou rodina, zdravé vlastenectví, respekt k duchovním základům společnosti, solidarita," vysvětluje Bělobrádek.

Podle něj se s hodnotami křesťansko-demokratické politiky KDU-ČSL ztotožňuje velká většina populace, zároveň si však předseda lidovců stěžuje na to, že lidé odmítají volit stranu, která má v názvu slovo křesťanská. "Je to potvrzení toho, že nemáme v žádném případě měnit naše hodnoty, musíme je však umět nově interpretovat a přesvědčit o nich i ty, kteří nechodí do kostela," uzavírá svoji úvahu Bělobrádek.

Sonda do duše lidovce

Je to zajímavá sonda do lidoveckého uvažování. Křesťanští demokraté si na jednu stranu uvědomují, že musí své hodnoty interpretovat nově. Zároveň o nich navenek hovoří dost postaru, takže to vypadá, že odmítají vůbec uznat existenci rodin stejnopohlavních či nesazdaných párů. A když to chtějí vyvážit něčím pro mladé, vytáhnou "vtipnou" fotografii obtloustlé paní či žlutá trička a sluneční brýle. S novou interpretací křesťanských hodnot to ale nemá nic společného. Jde jen o mladistvý nátěr, který už na první pohled působí lacině.

Lidovci zjevně upadli do klasické pasti, v níž ve snaze oslovit nové voliče odrazují ty stávající, a naopak jejich tradiční rétorika spolehlivě odpuzuje kohokoli mladého, kdo by náhodou o KDU-ČSL uvažoval. Koalice s hnutím STAN byla přitom právě takovou příležitostí, jak se pod vlivem starostů pokusit své hodnoty znovu uchopit a s pomocí Starostů a nezávislých působit svěže a přitáhnout k sobě i nové voliče, kteří dosud o hlasu pro lidovce nepřemýšleli. Zároveň se však tvářit solidně a vážně a nikomu se hloupě nepodbízet.

Křesťanští demokratů tuto šanci zahodili a nyní se zjevně horko těžko sami snaží proplout soutěskou mezi svými tradičními hodnotami a snahou přilákat nové voliče. Zatím se jim to moc nedaří a kdoví v jakém stavu z ní po volbách vyplavou. Pokud se nic zásadního nezmění, budou rádi, když neklesnou pod 6,78 procenta, které obdrželi před čtyřmi lety.

Jako memento však před nimi visí volební výsledek z roku 2010. Tehdy získali 4,39 procenta hlasů. Otázka zůstává stejná jako tehdy, proč má lidovce volit někdo, kdo nechodí v neděli na kázání? Protože jsou klidnou a stabilní politickou silou? Opravdu? Při pohledu zvenku je to spíš parta hic, která neví, co se sebou. 

Tagy: Česko domácí KDU-ČSL Parlamentní volby hnutí Ano česká politika děti a rodina Starostové a nezávislí STAN

Zdroje: Vlastní