Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes -2°C Slabý déšť

Komentář: Stropnického alibismus, válka s větrnými mlýny a další poprava

Komentář: Stropnického alibismus, válka s větrnými mlýny a další poprava
Martin Stropnický | zdroj: isifa/MAFRA/DAN MATERNA

Bojovníci Islámského státu v sobotu zveřejnili další video s popravou. Tentokrát šlo o tragickou smrt britského humanitárního pracovníka Alana Henninga. Záznam obletěl svět a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Americký prezident Barack Obama logicky vyzval ke zničení islámských radikálů doslova "jakýmikoli" prostředky a rovněž burcoval partnery v Severoatlantické alianci k větší spolupráci. A co na to naše politické špičky? Poslaly "naši chloubu", pronajaté gripeny, hlídat vzdušný prostor nad Islandem. Proč? To ví snad jen ministr obrany Martin Stropnický nebo možná tvůrci nového sci-fi seriálu, který se u nás zřejmě točí. 

Ostatně o neortodoxních praktikách zkušeného vojevůdce a experta na bezpečnost Stropnického se každý mohl přesvědčit už v několikrát. Ať už šlo o bystrý úsudek jeho "mistrovsky" napsané seriálové postavy v nováckém kriminálním braku, nebo o jeho vyjádření, které poskytl médiím minulý týden, že česká pomoc v podobě dodávek 500 tun munice kurdským povstalcům je více než dostatečná.

Zato proti ruským mrazům, které Stropnický jako zkušený meteorolog jednoznačně očekává, je nutné okamžitě zakročit. Ministr obrany s intuicí neomylného stratéga předpokládá, že se bojiště "novodobé studené války" přesune mezi starý kontinent a Nový svět – na Island. Alespoň podle údajné přítomnosti ruských plavidel a bombardérů v okolí mírumilovného severského ostrova.

Co naplat, že hrozba bezzubého Ruska bledne ve srovnání s úspěšným tažením Islámského státu v Iráku a k syrsko-tureckým hranicím. 

"Nemyslím si, že 500 tun munice pro kurdskou milici je málo. Nemůžeme být všude a posílat tam symbolicky dva gripeny, protože například nemají kapacitu pro boj ze vzduchu na zem," tvrdil minulý čtvrtek Stropnický. Kapacitu na boj s námořními cíli, potažmo ruskými stíhacími bombardéry ale zřejmě mají. Aby logických dedukcí v českém politickém rybníku na zmíněné téma nebylo málo, zdrženlivost české armády, respektive letectva stran eliminace bojovníků islamistů, podpořil i premiér Bohuslav Sobotka.

Nezbývá než doufat, že oba pánové jsou muži na svých místech, respektive vidí za roh a slyší i trávu na zeleném Islandu růst. Někdo samozřejmě může namítnout, že strach z Ruska je pro našince z hlediska historické zkušenosti více opodstatněný než výhrůžky jakýchsi "islamistických hadrníků". Jenže zatímco Západ stran Ruska zatím bezradně přešlapuje na místě, s Islámským státem už bojuje "hrstka statečných", která vyslyšela zoufalý povyk Spojených států. 

Míru mediální, potažmo zpravodajské hysterie, nechť každý posoudí sám. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, který má v současné době už globální rozměr, sice mistr bonmotů (a mimochodem také prezident) Miloš Zeman degraduje na "pouhou chřipku", otázkou ovšem je, s jakým komentářem přijdou naše politické špičky, až se na místě Alana Henninga ocitne třeba český humanitární pracovník. 

Nějakou výmluvu ale nejspíš najdou, jako vždy. Činnost armády se musí nějak obhájit, zejména vzhledem k rozpočtu. Stejně jako prodloužení nájmu gripenů. Jde přece o to, nevyhrát, ale zúčastnit se. Nebo spíše o staré české přísloví, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá". Problém ale je, že vlk se zřejmě v případě Islámského státu pokouší o úplně jinou pohádku - o příběh o otesánkovi. Tak abychom nakonec nepřišli nejen o kozu, ale i o plot. 

Zdroje:
Vlastní