Linda Duneganová věří, že při přeměně někdejšího klubu Fantasies na páté ulici na baptistický kostel Open Door sehrálo roli božské vnuknutí. Díky němu se podle ní podařilo změnit jeviště ve svatostánek a nahradit tyče tanečnic kazatelnou.

„Tento kostel se zrodil, protože jsem se pět let modlila,“ řekla Linda Duneganová, která se už dříve pokoušela budovu odkoupit, ale svého plánu se vzdala - tehdy si myslela, že nadobro - když se nedokázala dohodnout s majitelem. Ten ale pak dal realitní kanceláři týden na to, aby jeho nemovitost prodala, a navrhl, aby zkusili zavolat Lindě. Tentokrát se dohoda podařila.

„Bůh na mě byl velmi hodný,“ říká Duneganová. „Dal mi rodinu, úžasného manžela, jídlo na stůl a místo k životu.“

Z dívky z vietnamské vesnice realitní investorkou

Příběh, jak se dívka sotva přežívající v rodném Vietnamu z jedné misky rýže denně, změnila na americkou realitní investorku s 19 nemovitostmi ve třech amerických státech, zní skoro nepravděpodobně. Duneganová vyrůstala v malé vesnici nedaleko kambodžské hranice, kde většina domů stála na kůlech a okolní vodu všichni používali jako místo k lovu ryb, i jako toaletu.

Sňatek její matky a otce domluvili jejich rodiče. Manželství se ale rozpadlo, když matka neporodila mužského dědice a manžel ji poslal zpátky do její rodné vesnice i s oběma dcerami.

Matka nastoupila jako servírka do baru, kde se seznámila s Američanem, který se později stal jejím druhým manželem a pomohl celé rodině utéct v dubnu 1975 z válkou zpustošené země. Lindě Duneganové bylo tehdy osm let. Rodina měla finanční problémy a hodně se stěhovala – z Los Angeles na Havaj, Floridu, do Arizony a po celém východním pobřeží.

Tak trochu jiný bar

Začátkem 80. let se matka s nevlastním otcem rozvedli. Přátelé matku povzbuzovali, aby se přestěhovala na Aljašku, kde si podle nich může vydělat slušné peníze jako servírka v některém z barů plném zaměstnanců z ropného průmyslu. V Anchorage, největším aljašském městě, ale matka rychle zjistila, že víc peněz se dá vydělat tancováním v tak trochu jiných barech.

Jako dítě se Linda Duneganová utíkala k literatuře a četla jednu knížku denně. Pilně studovala, dostala se na vysokou a získala doktorát. Téměř tři desetiletí sloužila v armádě a mezitím se seznámila a provdala za Garryho Dunegana, přístavního dělníka, se kterým společně vybudovali své realitní impérium.

Její cesta oddané křesťanky začala v dětství po přestěhování do Ameriky, kdy se jí ujala žena v jednom z kostelů, kam Lindina rodina chodila jen kvůli jídlu zdarma. „Byla jsem špinavá, neupravená a ona mě vzala do obchodního domu Sears a koupila mi troje šaty,“ vzpomíná Duneganová. „A já se to teď všechno snažím vrátit.“

Ano, tohle může být kostel

Boží vnuknutí za plánem otevřít v Anchorage vidí také pastor Kenny Menendez, který říká, že ho k tomuto úkolu povolal Bůh – jen netušil, že se přitom bude muset probírat pozůstatky striptýzového klubu.

Když do budoucího kostela přišel poprvé, nefungovala elektřina, ale světlo z mobilních telefonů z temnoty vykusovalo černo-červený koberec, soukromé předváděcí kóje, taneční tyče, molo, pódium, velké barové stoly a halloweenské dekorace, které tu zůstaly, když klub ukončil činnost.

„Díval jsem se na to a říkal jsem si: ‚Ano, tohle může být kostel‘,“ vzpomíná Menendez. „Jen ho musíme upravit.“ Teď chodí na každou nedělní bohoslužbu průměrně 45 lidí, což je slušná účast vzhledem k tomu, že jeho kostel soupeří o přízeň věřících zhruba se třemi desítkami dalších baptistických svatostánků v Anchorage.

Doufá také, že jeho kostel, který stojí mezi obchodem s marihuanou, sexshopem a zašlými motely, pomůže zlepšit stav čtvrti. „Doufáme, že je to první paprsek světla, který sem proniká,“ řekl pastor, jehož kostel oslaví v říjnu první výročí existence.