Pole dance je moderní taneční disciplínou, která v sobě ukrývá také prvky akrobacie či gymnastiky. Popularita tohoto sportovního tančení u tyče roste dokonce tak rychle, že se spekulovalo také o jeho zařazení do programu letních olympijských her. K tomu však nakonec nedošlo. "Někteří zástupci pole dance byli i proti, protože by to narušilo naši komunitu. Přišli by sponzoři a další novinky a z pole dance už by nebylo to, co známe," říká Kristýna Adams z Frýdku-Místku, která má vlastní studio, v němž pole dance vyučuje.

Pole dance v Izraeli

Sama startuje i na soutěžích, těm se ale věnuje jen okrajově. "V době soutěží totiž vždy připravuji i holky a na sebe už nemám tolik času. Párkrát jsem to zkusila, ale nejsem soutěžní typ. Jsou tam totiž povinné prvky a přísná pravidla, a na to já úplně nejsem," dodala osmadvacetiletá instruktorka, která pole dance tancovala i vyučovala také v USA či Izraeli. "Jeden čtvrteční den před šabatem jsme vzaly tyčku na ramena a postavily si ji na nejrušnější místo izraelského Ejlátu, kde jsme předváděly nejrůznější kousky. Ihned okolo nás byly zástupy diváků, kteří nám fandili. Největším překvapením byly fandící muslimky," vzpomíná.

Kristýna Adams se k pole dance dostala tak trochu náhodou – díky ukrajinské verzi televizního Talentu, kde ji nadchlo jedno z vystoupení. Poté o této disciplíně začala hledat informace a vydala se na lekce do Ostravy. Jenže to bylo časově náročné, a tak si domů pořídila vlastní tyč, stal se z ní samouk a také se přihlásila na instruktorský kurz v Praze. "Myslela jsem si, že něco z pole dance už umím, ale tam jsem se hodně rychle probrala," vrací se vzpomínkami více než pět let nazpátek.

Modřiny i spáleniny

Zájem o pole dance je v současné době stále velký. "Ale je to sport, který nedokáže dělat každý," říká Kristýna Adams. "Je třeba disciplína, pravidelný trénink a velká výdrž. Všechno totiž nejde hned," radí všem zájemcům. Zároveň se jedná o sport, který bolí. A někdy i hodně. "Svaly u pole dance totiž pracují úplně jinak než u jiného cvičení. Na tyči vás bolí i kůže, na těle se objevují spáleniny či modřiny. Ale postupně si na to tělo zvykne a je to lepší," dodala instruktorka.

Pole dance nemá žádná omezení. Nezáleží na váze, na věku ani na případném handicapu. A nerozhoduje ani pohlaví. Tomuto odvětví sice vládnou ženy, na pole dance se ale dávají i muži. "I u nás jich to pár vyzkoušelo, ale nikdo o toho nezůstal," říká paní Adams, která měla pár mužských zájemců i za Atlantikem. "U mužů se mi na pole dance líbí dvě varianty – pánové, kteří dělají silové věci, předvádějí salta či přeskoky, zkrátka takový workout na tyči. A pak to jsou homosexuálové, kteří se nebojí obout si ani podpatky, nedělají z toho žádnou vědu a chtějí si užít legraci. To mě baví," poznamenala.

Chtějí být vidět

Tento moderní styl je zároveň atraktivní u diváků, zejména pak mezi muži. Tanečnice, které pole dance provozují, jsou ale na jejich odvážné pohledy připraveny. "Pokud pole dance někdo nedělá jen pro sebe a zdravý životní styl, tak svá videa většinou zveřejňuje. Chce to ukazovat a chce být sledován," říká Kristýna Adams. Nebojí se ale nevkusných poznámek? "Záleží na tom, jací lidé se na pole dance dívají a jestli se chtějí zdržet nějakých sexuálních narážek. Ale že by byl někdo vulgární nebo na mě něco pokřikoval, to se mi stalo jen výjimečně," prozradila.