Wingfield-Hayes měl štěstí, že ho policie držela jen deset hodin. Jako novináři mu stačilo omluvit se za "urážku, která jeho slova způsobila". Americký student Otto Warmbier takové štěstí neměl, za krádež plakátu z hotelového pokoje dostal patnáct let tvrdého žaláře.

Reportér, jehož tým přijel do Pchjongjangu pokrývat návštěvu tří laureátů Nobelovy ceny, svůj zážitek popsal na stránkách BBC.

"Pobyt byl vyčerpávající. Celý týden jsme se nemohli nikam hnout bez pětičlenného doprovodu, který byl otevřeně nepřátelský. Už jsme se všichni těšili na studené pivo a až se v Pekingu pořádně vyspíme," uvádí Wingfield-Hayes.

Dnes do Pekingu neodletíte...

Na letišti ho ale překvapilo, že mu imigrační úřednice sebrala pas na delší dobu než jeho kolegům, kteří už dávno mohli mířit k odletové bráně. "Přišlo mi to divné, ale v tu chvíli jsem ještě nebyl nějak znepokojený," tvrdí.

Pohraniční stráž mu ale následně z tašky vzala diktafon, ale zjistila, že v něm nemá uložené žádné záznamy. "Vaše letadlo už je pryč. Dnes do Pekingu neodletíte," oznámili mu a vedli ho s ochrankou k autu. Nevěděl, že jeho kolegové kvůli němu odmítli do letadla nastoupit i přes nátlak úředníků.

"Když jsme projížděli téměř prázdnými ulicemi v Pchjongjangu, nikdo nepromluvil. Vůz zastavil na příjezdové cestě starého šedého hotelu. Vzali mě do konferenční místnosti a přikázali mi, abych si sedl," popisuje.

Vzápětí přišla skupina úředníků a posadila se proti němu. Oznámili mu, že záleží jen na něm, jak bude setkání rychlé a jednoduché. "Bylo mi řečeno, že mé reportáže urazily korejský lid a musím přiznat své chyby," podotýká britský novinář.

Proč takové věci píšete?

Úředníci mu podali tři texty, které vyšly na serveru BBC. "Myslíte si, že jsou Korejci oškliví? Myslíte si, že mají hlasy jako psi? Ne? Tak proč takové věci píšete?" uhodli na něj.

Wingfield-Hayes popisuje, jak mu ukázali text, ve kterém popisoval celní kontrolu. Měli v něm podtržena slova "zachmuřený celník" a "...'Knihy?' vystěkl".

"Studoval jsem anglickou literaturu, myslíš, že nevím, co ty výrazy znamenají?" uhodil na něj úředník. Severokorejci si výraz vyložili jako "ošklivý" a "štěkání" měli spojené jen se psy.

Když popíral, že slova použil v těch významech, oznámili mu, že budou muset zahájit celkové vyšetřování. Toho se chopil muž, který byl údajně vrchním vyšetřovatelem v případě 15letého odsouzení korejského Američana Kennetha Baeho.

Je nemocnice jen na okrasu?

"Začali procházet mé články slovo po slově a téměř v každém našli nějaký zločin. Slova sama o sobě ale nebyla důležitá, měli je jako argument k tomu, aby mě donutili se přiznat," vypráví reportér.

Vyšetřovací týmy se prý střídaly po dvou hodinách a začaly mluvit o "závažném zločinu hanobení korejského lidu a národa".

Kromě zmiňovaného slovíčkaření se režimu údajně nelíbily ani články, v nichž popisoval život lidí v severokorejské metropoli. Vyjadřoval v nich mimo jiné podezření, že zařízení, která mu při návštěvě předvedli, jsou jen aranžovaná pro návštěvy a mají jen zastírat skutečný stav věcí.

Novináře začal hledat druhý televizní štáb

Wingfield-Hayes měl štěstí, že v Severní Koreji byl ještě jeden štáb BBC, který měl pokrývat sjezd komunistické strany. Když vedoucímu editorovi asijské sekce Jo Flotovi z Pekingu zavolali, že tým nepřiletěl, začal zjišťovat, co se stalo.

Zadrženého reportéra mezitím podezírali z komplotu naplánovaného jihokorejskou vládou. "Vypadá to, že připravují monstrproces, říkal jsem si," popisuje.

Když se vrátil z toalety, kam ho doprovázela dvoučlenná ochranka, oznámili mu, že je na cestě jeho nadřízený. Flotovi se konečně podařilo zjistit, kde ho drží. Oznámil Wingfield-Hayesovi, že to vypadá, že vyšetřovatel chce proces dotáhnout do konce, bez ohledu na to, jestli to poškodí image Severní Koreje.

Bez omluvy a lítosti by vyšetřování neskončilo

"Potřebovali jsme se dostat co nejrychleji pryč a k tomu bylo potřeba projevit akt lítosti," vysvětluje reportér, který nakonec napsal dopis, v němž se omlouval za trestné činy, které spáchal.

Vyšetřovatelé oba novináře následně propustili a zavezli do hotelu, kde se setkali s kolegy, kteří neodletěli do Pekingu. Ještě dva dny však neměli povolení opustit zemi. "Pak najednou v pondělí 8. května, když jsme se chystali jet na letiště, vláda oznámila, že jsem byl vyhoštěn," vzpomíná Wingfield-Hayes.

Je přesvědčený, že ho úřady zadržely kvůli tomu, že se bály, aby reportáže britské stanice neohrozily úspěch návštěvy držitelů Nobelovy ceny.