Může mít ale slavné prohlášení "Je suis Charlie" omezenou dobu trvanlivosti? Můžeme na jedné straně obhajovat svobodu redakce satirického časopisu, která si dělá legraci z náboženských symbolů a na straně druhé zatahovat politiku do umění a umlčovat umělce kvůli jejich soukromým názorům? Soudě podle aktuálního dění kolem výroků zpěváka skupiny Eagles of Death Metal Jesseho Hughese to možné je.

Podle kritiků jde o typický projev pokrytectví a falešné politické korektnosti, která sužuje Evropu minimálně stejně jako uprchlická a ekonomická krize. Podle opačného tábora se Hughes dopustil výroků, které do slušné společnosti zkrátka nepatří.

Na pódiu s Bonem

Co se stalo? Jak známo, skupina Eagles of Death Metal (s metalovou hudbou nemá kromě názvu nic společného) vystupovala 13. listopadu 2015 v pařížském klubu Le Bataclan. Uprostřed koncertu zaútočili na sál teroristé, kteří postříleli 89 lidí – vedle fanoušků přitom útok nepřežili i někteří členové doprovodného týmu kapely.

Solidaritu se šokovanými hudebníky, kteří si soudě podle emotivního rozhovoru pro server VICE z útoku odnesli nezapomenutelné trauma, vyjádřila veřejně řada umělců v čele s U2. Ti dokonce na závěr svého náhradního pařížského koncertu (původní byl zrušen právě kvůli útokům) pozvali na jeviště přímo Hughese jako hostujícího zpěváka.

"Omluvte mě, pokud budu příliš emotivní," řekl na pódiu Hughes. "Není to smutek. Jsem jen velmi dojatý z toho opravdového smyslu pro sounáležitost a komunitu, kterou nám přináší rock & roll." Psal se prosinec 2015 a Hughes podle očitých svědků koncertu nedokázal při těchto slovech zadržet slzy.

Pět měsíců poté se objevila facebookové stránce tradičního pařížského hudebního festivalu Rock en Seine tato zpráva: "Protože absolutně nesouhlasíme s výroky Jesseho Hughese, které pronesl v rozhovoru pro některá americká média, se festivaly Cabaret Vert a Rock en Seine rozhodly zrušit plánovaná vystoupení skupiny. Děkujeme za pochopení."

Ďábelský kazatel

Radikální obrat rockandrollové sounáležitosti přišel poté, co Jesse Hughes v rozhovoru pro konzervativní webzine Taki’s Magazine prohlásil, že útoky v Paříži byly podle jeho názoru koordinovány skrz celou muslimskou komunitu. Dokládal to tím, že viděl muslimy slavící v ulicích ve chvíli, kdy ještě nebylo jasné, co se vlastně ve městě stalo. Hughes stejně tak tvrdí, že někteří útočníci se do koncertního sálu Bataclanu dostali dříve, než normální návštěvníci – sám si na jednoho z nich prý pamatuje – k čemuž jim měli pomoci muslimští členové ochranky klubu.

To, že Hughes nemá pro své výroky žádné jasné důkazy, a že ani vyšetřování útoků podobné "muslimské spiknutí" neodhalilo, je v tuto chvíli vedlejší. Podstatné je, že umělec dostává od pořadatelů festivalu stopku čistě kvůli svým názorům a politickým pohledům. Což je přesně to, proti čemu se vymezovalo známé heslo "Je suis Charlie". Nutno dodat, že samotná tvorba skupiny Eagles of Death Metal je zcela apolitická a Hughes své názory nijak neventiluje ani v proslovech mezi písničkami.

Zpěvákovy výroky v rozhovoru pro Taki’s Magazine přitom nemohly být pro pořadatele festivalu na Seině žádným překvapením. Hughes o sobě dlouhodobě prohlašuje, že je konzervativcem až do morku kostí, obhajuje právo na držení střelných zbraní, hluboce věří v Boha (byl dokonce vysvěcen katolickým knězem) a osobní svobody jsou pro něj zásadní a nepřekročitelnou hranicí.

Už koncem loňského roku, tedy v době kdy vystupoval na pódiu s Bonem, prohlásil pro magazín VICE, že pařížské události jsou důsledkem kontroly prodeje zbraní, politické korektnosti a obavy z toho, že můžete být označen za rasistu.

Je suis Eagles of Death Metal?

Hughes zažil v Bataclanu něco, co si zřejmě nikdo z nás nedokáže ani představit. Lidé, kteří se byli podívat na koncert jeho kapely, byli chladnokrevně popraveni přímo před jeho očima. Sám v rozhovorech několikrát vzpomínal na to, že řada návštěvníků koncertu se vzdávala a prosila o slitování, načež je teroristé bez slitování zastřelili.

Hughes měl na pódiu více možností k útěku (zřejmě proto se žádnému členovi kapely nic nestalo), ale bezmoc, kterou při útoku zažíval, v něm musela zanechat nesmazatelné stopy. Ostatně, fakt, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou (PTSP), přiznal sám Hughes při tom, když se za jeden ze svých výroků (konkrétně za obvinění strážných ze spolupráce na útoku) později omlouval.

Pořadatelé Rock en Seine měli samozřejmě plné právo Eagles of Death Metal na svůj festival vůbec nepozvat. Hughesovy názory byly známé dlouho dopředu a každý organizátor podobné akce si může stanovit kritéria výběru skupin podle svého. Přesto, když už se tak rozhodli, měli na svém pozvání trvat, dodržet jej a ukázat odvahu k přijetí jiného pohledu na svět.