Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022., Svátek má Květoslava
Počasí dnes -1°C Oblačno

Aktualizováno: Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu energetické nezávislosti na Rusku

Aktualizováno: Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu energetické nezávislosti na Rusku
Zbyněk Stanjura na Radě Ecofin | zdroj: Profimedia

Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.

„Dnes jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech,“ řekl k dohodě český ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten zasedání s unijními kolegy v Lucemburku jako ministr z předsednické země řídí.

Tři čtvrtiny ze zmíněných 20 miliard eur by měl poskytnout Inovační fond, v němž jsou příjmy z prodeje emisních povolenek určené na podporu ekologických technologií. Zbylou čtvrtinu chtějí země získat rychlejším prodejem části povolenek.

Evropská komise (EK) na jaře v rámci plánu označovaného jako REPowerEU navrhla podpořit odchod od ruské ropy a plynu částí peněz z fondu obnovy původně určeného na pomoc s hospodářskými následky covidové krize. Dvacetimiliardový balík chtěla rozdělovat podle stejného klíče jako pandemický fond, tedy zejména podle úrovně nezaměstnanosti v době před krizí. Veškeré peníze měly jít z prodeje povolenek sloužících jako rezerva.

To kritizovala část zemí západní a severní Evropy, podle nichž by prodej rezervních povolenek mohl zkomplikovat plnění emisních cílů EU. Řada států závislejších na energiích z Ruska zase nesouhlasila s klíčem k rozdělení peněz a nejprve francouzské a po něm i české předsednictví proto přišly s novým způsobem výpočtu a získávání peněz.

„Pomůže zlepšit energetickou bezpečnost EU a řešit vysoké ceny energií rychlými investicemi tam, kde je to nejvíce potřeba,“ ocenil dnešní shodu států místopředseda komise Valdis Dombrovskis. 

Na základě posledního českého návrhu se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více. Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos získaná kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska.

Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí

Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.

„Abychom zajistili bezpečné dodávky elektřiny, dánské úřady nám dnes nařídily pokračovat v činnosti - a také ji obnovit - v některých našich elektrárnách, které využívají ropu a uhlí,“ řekl šéf společnosti Orsted Mads Nipper.

Největším akcionářem Orstedu je dánský stát. Firma uvedla, že nařízení se týká bloku 3 v elektrárně Esbjerg a bloku 4 v elektrárně Studstrup, které jako primární zdroj paliva používají uhlí, a bloku 21 v elektrárně Kyndby Peak Load Plant, který jako palivo používá ropu. Elektrárna Esbjerg byla určena k vyřazení z provozu k datu 31. března 2023, zatímco ostatní dva bloky už byly z provozu vyřazeny.

„Příkaz dánských úřadů samozřejmě splníme. Nyní začneme s přípravou a údržbou bloků i se zajištěním personálu potřebného k jejich provozu,“ řekl Nipper. Společnost uvedla, že jí bylo nařízeno udržovat tyto tři jednotky v provozu do 30. června 2024. Orsted, který je významným hráčem v oblasti větrné energie, si stanovil cíl být do roku 2025 uhlíkově neutrální.

Oznámení vyvede z míry ty, kteří nesouhlasí s pokračujícím využíváním fosilních paliv, uvedl server finanční televize CNBC. Uhlí má totiž značný vliv na životní prostředí a organizace Greenpeace ho označuje za nejšpinavější a nejvíce znečišťující způsob výroby energie. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) uvádí seznam emisí ze spalování uhlí, včetně oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, pevných částic a oxidů dusíku.

„Stále jsme přesvědčeni, že jako společnost musíme co nejdříve postupně přestat používat plyn, ropu a uhlí, ale v Evropě jsme uprostřed energetické krize a samozřejmě budeme přispívat k zajištění dodávek elektřiny podle našich možností,“ řekl šéf dánského Orstedu.

Několik dní před oznámením společnosti Orsted německá firma RWE uvedla, že tři její hnědouhelné bloky se dočasně vrátí na trh s elektřinou, aby posílily bezpečnost dodávek a ušetřily plyn při výrobě elektřiny. RWE je tak další velkou energetickou firmou v Evropě, která proti dosavadním plánům přechodně učiní krok zpět. RWE uvedla, že každý z bloků má výkon 300 megawattů. „Jejich nasazení je zpočátku omezeno do 30. června 2023,“ dodala.

Zpráva o společnostech RWE a Orsted přichází v době, kdy se Evropa snaží posílit dodávky energií v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. Podle statistického úřadu Eurostat bylo Rusko v loňském roce největším dodavatelem ropných olejů i zemního plynu do EU.

Když západní státy uvalily na Rusko sankce za jeho invazi na Ukrajinu, ruská společnost Gazprom výrazně omezila dodávky zemního plynu do EU. Kontrolu nad Gazpromem má Kreml.

Minulý týden se objevily úniky plynu z potrubí Nord Stream 1 a 2, které po dně Baltského moře vede z Ruska do Německa. Příčiny se vyšetřují, nejčastěji se hovoří o sabotáži. Bývalý polský ministr zahraničí a nynější europoslanec Radoslaw Sikorski na twitteru naznačil, že za ní stojí Washington. Ten to ale odmítá, a naopak obviňuje Rusko, že své plynovody zničilo samo.

Zdroje: