Podle českého ministra průmyslu a obchodu Josef Síkely, který jako zástupce země předsedající Radě EU dnešní jednání moderoval, a eurokomisařky Kadri Simsonové, se opatření podařilo dojednat na poměry unie extrémně rychle. „Bylo to dokončeno v rekordním čase,“ řekla na odpolední tiskové konferenci Simsonová. Finální verze návrhu podle ní umožňuje flexibilitu tam „kde je to nutné“, a je třeba ji rychle uvést do praxe.

Jedna část krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Unijní vlády mohou za jistých podmínek stanovit nižší, ale i vyšší limit. Činitelé obeznámení s přípravou opatření systém popsali tak, že při prodejích nové elektřiny vyrobené z hnědého uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů poputují veškeré příjmy nad stanovenou hranicí do rozpočtů jednotlivých zemí.

Takto získané prostředky mohou státy využít pro vlastní opatření. Dnešní dohoda při tom vytváří prostor pro zastropování cen elektřiny pro malé a střední podniky v plném objemu jejich spotřeby. „Musíme si uvědomit jednu věc: Malé a střední firmy v té naší definici pokrývají téměř 98 procent firem v rámci EU. Jsou to firmy do 250 zaměstnanců,“ podotkl dnes Síkela.

Máme shodu! @EU2022_CZ dojednalo schválení dalších opatření důležitých pro obranu občanů před důsledky energetické války.

Tentokrát jsme schválili mechanismus, který umožní vrátit peníze vybírané kvůli vysokým cenám energií zpět domácnostem a firmám. pic.twitter.com/Fa9aJcRytM

— Jozef Síkela (@JozefSikela) September 30, 2022

Nový plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. „Špičkové hodiny“ mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.

Síkela uvedl, že má představu, jak by Česko mohlo úspor v nejvytíženějších hodinách dosáhnout. Vláda ale musí „projít všechny technické detaily“, než předloží konkrétní plán. Evropské komisi jej musí dodat do konce listopadu.

Třetím pilířem unijního balíku je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.

EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Zda tento odhad platí i po výjimkách dojednaných v Radě EU, dnes Simsonová nevyjasnila.

Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince. Po dnešní „politické dohodě“ jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden.

Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.

Evropský blok aktuálně hledá cestu, jak tento vývoj zvrátit, zatím ovšem nenachází shodu na konkrétním způsobu. Mnohé členské země volají po zastropování ceny plynu importovaného na lodích i sítí plynovodů, Evropská komise ovšem dává najevo, že preferuje jiné cesty.

Slovensko dohodu kritizuje a hrotí odvetou

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže; Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu.

Bratislava podle Hegera prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby. Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 miliardy korun). Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.

Slovensko proto podle Hegera požaduje kompenzace, a to například souhlas EU s tím, aby mohlo peníze z evropských fondů použít na pomoc podnikům v souvislosti s vysokými cenami energií. V opačném případě pohrozil premiér odvetou.

Ceny energií shoda ministrů EU neovlivní, velké země si pohlídaly zájmy, soudí Havlíček

Velké země si pohlídaly svoje zájmy, nepočítá se tak se zastropováním cen plynu, a ceny energií tak dnešní shoda ministrů pro energetiku na úrovni Evropské unie neovlivní. V reakci na dnešní zasedání to uvedl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

„Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat,“ uvedl Havlíček. Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutný, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout. „Například ČEZ prodal na příští rok za 100 eur,“ poznamenal.

Díky této vládě ztrácí české firmy konkurenceschopnost. I proto své provozy omezují nebo zavírají. Pomoc v energetické krizi je pro ně do současné doby nulová. My jsme v době covidu podpořili 700 tis. podniků a živnostníků. Všem podnikatelům se za tuto vládu omlouváme... https://t.co/AGoibZX9Oz

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) September 30, 2022

„Podle očekávání se v tuto chvíli nepočítá se zastropováním cen plynu, což by okamžitě snížilo i cenu elektřiny. Velké země si dobře pohlídaly svoje zájmy. Německo a Francie prosazují společnou platformu pro nákup plynu, je patrné, že Evropská komise jedná podle not těchto států,“ uzavřel místopředseda sněmovny. 

Bez úspor v domácnostech nemusí mít Německo dostatek plynu

Situace v zásobování Německa energiemi je stále mimořádně vážná a bez úspor v domácnostech hrozí, že země nebude mít v zimě dostatek plynu. Dnes to v rozhlasové stanici Deutschlandfunk prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Mírnil také přílišná očekávání veřejnosti k připravované regulaci cen plynu, protože státní dotace je nemohou srazit na úroveň loňského roku.

Německo je podle Habecka stále v nouzové situaci. „Pokud nebudeme šetřit, pokud domácnosti nesníží spotřebu, tak nám nadále hrozí, že v zimě nebudeme mít dostatek plynu,“ řekl.

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek oznámil, že Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu Kč). Peníze, které si Německo do fondu vypůjčí, poslouží k regulaci cen plynu i elektřiny a také pomohou podnikům i domácnostem vyrovnat se s drahými energiemi. Scholz také řekl, že po poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 je jasné, že z Ruska v dohledné době žádný plyn nepřijde. Dodal ale, že Německo je dobře připraveno, protože buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG), má plné zásobníky plynu, zprovoznilo uhelné elektrárny, prodloužilo chod jaderných elektráren a buduje obnovitelné zdroje energií.

Jak přesně bude u plynu vypadat takzvaná cenová brzda, zatím není jasné. Návrhy připravuje příslušná komise. Habeck dnes ale varoval, aby lidé nečekali snížení cen na úroveň loňského roku. Vyloučena je podle něj i dotace nad průměrnou spotřebu.

To, že lidé i přes regulaci cen budou muset šetřit, řekl Habeck už ve čtvrtek. Dnes v rozhlasové stanici upřesnil, že horních 20 procent průměrné spotřeby budou lidé zcela jistě muset zaplatit v plné výši.

„Musíme snížit spotřebu, cílem je dosáhnout v Německu 20procentní úspory. Nechci předjímat návrhy komise, ale bude to tak, že horní část spotřeby zastropována nebude. To znamená horních 20 procent průměrné spotřeby,“ řekl.