Za lepším výsledkem je podle MF i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. "Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů také o zhruba 20 miliard korun," informovalo MF.

U výdajů se pak podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo proti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška bylo lepší než původně plánované hospodaření způsobeno především silným růstem zaměstnanosti a mezd, který se promítl do vysokého přírůstku sociálního pojistného. "Stejná příčina pak umožnila solidní růst spotřeby, který se odrazil ve výběru DPH. Na straně výdajů přispěly k lepšímu výsledku oproti očekávání nižší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu," uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.

Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 83,3 miliardy na 1239 miliardy korun a překročily plány MF o 19,7 miliardy korun. Samotné daňové příjmy meziročně stouply o 36,5 miliardy na 725,8 miliardy korun a plán překročily o 3,5 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba pět procent na 279 miliard korun. To bylo o zhruba dvě miliardy méně, než MF plánovalo. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.

Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 159,3 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o dvě procenta.

Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 556,6 miliardy Kč, což je meziroční růst o zhruba 26,6 miliardy Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.

Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 37,9 miliardy na 119,6 miliardy korun. Z celkové částky bylo 64,7 miliardy korun určeno na financování společných programů EU a ČR. "Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 miliardy korun, zatímco za období prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 miliardy korun," uvedlo MF.

Úspěch nebo 'účetní trik'? 

Opozice však číslům příliš netleská. 

Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že výsledek plnění rozpočtu je na první pohled pozitivní. "Při pohledu na detailní čísla se však ukazuje, že za dobrým výsledkem stojí faktory, které současná vláda ovlivnit nemohla," napsal Fiala. Zmínil se například o růstu příjmů z prodeje emisních povolenek, kde cenu určuje trh, a finální proplacení evropských projektů z období 2007-2013.

Podle Fialy by hospodářský růst bylo možné využít lépe. "Je škoda, že aktuální růst využívá vláda místo na potřebné změny státní správy, kvality vzdělávání nebo investic do dopravní infrastruktury na obědy zdarma, jízdné téměř zdarma a podobně," dodal Fiala.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) uvedl, že růst příjmů státního rozpočtu je tažený nízkou nezaměstnaností a růstem mezd ve firmách i ve státní správě. "Stát má dobré výsledky díky tomu, že lidé platí více na daních," uvedl. Za další faktor zlepšení výsledků rozpočtu považuje peníze z Evropské unie, bez kterých by byl v deficitu. "Je pozitivní, že vládě se konečně podařilo realizovat alespoň nějaké investice, nicméně stále to není dostatečné," dodal.

Předseda SPD Tomio Okamura má zásadní výhrady k výdajům. "Výsledek mohl být pro peněženky našich občanů mnohem lepší - pokud by vláda výrazně šetřila náklady při správě státu, tzn. například zrušili financování politických neziskovek, omezili podporu nepřizpůsobivým občanům či solárním baronům," napsal Okamura. Preferoval by snížení daní či investice do infrastruktury. Současný výsledek považuje za "smutnou nevýhru". "V příštích letech přijde zákonitě období ekonomické krize, a tyhle prohospodařené peníze budou citelně chybět," dodal.

Předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana toleruje vládu ANO a ČSSD, výsledek hodnotí příznivě. "Vychází zejména ze samotného růstu ekonomiky, malé nezaměstnanosti, takže jsou příjmy kladně ovlivněny zvýšeným příjmem daně fyzických osob. Pozitivně lze hodnotit i nárůst kapitálových výdajů a příjmy z EU. Nesoulad mezi jednotlivými položkami bude předmětem jednání o státním závěrečném účtu," napsal Filip.

Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka předvedlo ministerstvo financí klasický účetní trik trvající dlouhé roky. "Naplánujeme nereálný schodek, abychom mohli být slavní," vysvětlil. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun. "Navíc tam hodně skočily evropské peníze z minulého období," napsal  Bělobrádek.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že přebytek je důkazem toho, že vláda v době ekonomického růstu zanevřela na investice a strukturální reformy. "Místo toho upřednostnila dobře vypadající čísla. Těmi pak bude mávat a bít se do prsou, jak nás zachránila. Opak je ale pravdou," uvedl Pospíšil v tiskovém prohlášení.

"Sněmovna schválila vládě zákonem výdaje na rok 2018 ve výši 1364,5 mld. Kč, po změnách vzhledem k EU 1376,74 mld. Kč. Skutečné výdaje byly 1400,97 mld. Kč. Vláda tedy utratila o desítky miliard více, než určil zákon. Projídáme zítřek a ještě tomu tleskáme. Děti nás proklejí," dodal předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Šéf STAN Petr Gazdík pogratuloval vládě, že se jí daří marketingově udržovat zdání, že stát hospodaří lépe než dříve. Podle Gazdíka kabinet málo investuje. "A podezírám vládu, že schodek už tradičně nadhodnocuje, aby pak mohla říct, že to vyšlo lépe," dodal.