Andrej Babiš s Janem Hamáčkem uvařili kašičku na zeleném rendlíčku. Teď ji budou rozdávat. Komu a kolik dají?

Už se na tom dohodli. Pracovníkům ve veřejném sektoru dají nášup - v průměru jim zvýší platy o osm procent. Z toho polovina připadne na tarifní (pevnou část) platu, polovina na odměny či příplatky.

Mimo tato čísla stojí učitelé. Ti dostanou v průměru o patnáct procent víc. Ve skutečnosti tak vláda přilepší 680 tisícům pracovníků veřejné sféry o téměř deset procent.

Slušné číslo. Poráží inflaci, výkonnost ekonomiky i růst mezd v soukromém sektoru.

Jsme snad v komunismu?

Výsledek, jak se dalo očekávat, je uprostřed výchozích pozic. ANO chtělo zvyšovat o šest a více procent a více rozlišovat mezi profesemi. Sociální demokracie si osvojila požadavek odborů a hlásala vyšší tarify o deset procent všem. Obě se shodovaly jen v tom, že učitelé a hasiči dostanou víc.

Takže nakonec je z toho plichta. Důležité je však to, že větší díl peněz dostanou ti, na které se v minulých letech pozapomnělo. A také to, že tarifní složka platů byla potlačena na úkor pohyblivé služky použitelné na individuální odměny.

V komunismu nejsme, zásada "každému podle potřeb" neplatí. Potud je vše v pořádku.

To se nám hoduje,

… , když nám lidi půjčujou peníze, říkal polní kurát Otto Katz, jedna z nejvýraznějších postav Osudů dobrého vojáka Švejka (viz video).

zdroj: YouTube

Vláda si také půjčuje, vydává dluhopisy. A nemá s tím problém, věřitele najde, protože státní finance jsou v pořádku. Zneklidňující je nicméně to, že nevystačí s příjmy ani na vrcholu hospodářského růstu, kdy výnosy z daní rostou.

Nárůst platů vyjde bratru na 25,3 miliardy. Žádná omračující částka. Loni se především zásluhou růstu ekonomiky, tedy firem, vybralo na dani z přidané hodnoty o 32 miliard a na dani z příjmu o 26 miliard víc.

Jenže vláda potřebuje z těchto příjmů zaplatit kupu dalších věcí, nejen vyšší platy ve veřejné sféře. Co je ale ještě víc alarmující: Kabinet rozevře nůžky mezi příjmy ve veřejném a soukromém sektoru.

Kdo na to vydělá?

Platy ve veřejných službách už nyní citelně převyšují mzdy v soukromém sektoru. Z dat ministerstva financí vyplývá, že průměrný plat v prvním čtvrtletí byl 32 725, průměrná mzda 31 963 korun.

Srovnání průměrných příjmů je však zkreslující, protože hrubou mzdu nadhodnocují příjmy nejlépe placených špičkových zaměstnanců. Realističtější výsledek proto dostaneme, když porovnáme mediánové příjmy – tedy příjmy zaměstnanců, kteří se nacházejí uprostřed všech příjmů. Rozdíl v tomto případě převyšuje čtyři tisíce. Medián platů ve veřejné sféře je 30 623, v soukromé 26 261. To je do očí bijící rozdíl, nemyslíte?

Šéfové eráru upozorňují, že ve státní sféře je větší podíl vysokoškoláků než v soukromé. Pravda. Jenže proti tomu stojí námitka mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira: "Zaměstnanci a podnikatelé v soukromém sektoru musí na tyto platy státních zaměstnanců vydělat."

Ekonomika státu, ani Česka, nestojí na veřejném sektoru, ale na sektoru soukromém. A ti, kteří v něm pracují, jsou až na výjimky vystaveni vyšším nejistotám než zaměstnanci státu. Proto se ekonomové shodují: Platy ve státní sféře mají kopírovat soukromý sektor, ne mu ujíždět.

Harry Babiš čaruje

A ještě třešnička na platovém dortu od české vlády. Andrej Babiš zdůraznil, že vláda sníží náklady na vyšší platy tím, že seškrtá počet míst ve státních úřadech o 1327, z toho ale bude škrtnuto jen 281 obsazených míst. Tím se má ušetřit 1,244 miliardy korun.

Česká televize však nedávno dotazem na ministerstvo financí zjistila, že ve státní správě je neobsazeno celkem 16 000 pozic. To znamená, že poté, co se provede plánovaná redukce a většina ze zmíněných 281 zaměstnanců bude převedena na volná místa, zbude ještě na 14 400 neobsazených pozic, na které bude vláda nabírat zaměstnance.

Tím pádem se dá tušit, že vláda ušetří… no, však víte co.