Právnička ve stížnosti uvedla, že sporné tvrzení představuje právní názor, k němuž dospěla jako správkyně dědictví autorských práv po Milerovi a kterému při plnění svých povinností přizpůsobila i další právní kroky.

Proč Ústavní soud rozhodl tímto způsobem?

Předběžné opatření jí údajně zbavilo práva svobodně se projevovat. Ústavní soud ale žádné porušení základních práv nezjistil.

Cílem opatření bylo podle ÚS zajistit to, aby Fischerová počkala na výsledek soudního sporu a po dobu jeho trvání se zdržela tvrzení o neplatnosti licenční smlouvy mezi Milerem a jeho vnučkou.

"Postupem obecných soudů tak nemohlo být zasaženo do svobody projevu ani jiných ústavně zaručených práv stěžovatelky jako správkyně dědictví autorských práv po Zdeňku Milerovi," stojí v usnesení.

Komu patří licence na Krtečka

Sporná licenční smlouva pochází ze září 2011, o dva měsíce později Miler zemřel. Právnička Fischerová, která s výtvarníkem spolupracovala téměř 20 let, tvrdí, že smlouva právně vůbec nevznikla, protože podpis na listině není Milerův.

I kdyby dohoda vznikla, nebyla by podle správkyně dědictví platná, protože výtvarník prý nebyl schopen posoudit skutečný obsah dokumentu. Vnučka Karolína tvrdí opak.

Milerová nyní poskytuje licence k výrobě různých předmětů s Krtečkem prostřednictvím své společnosti Little Mole.

Za Milerova života však licence na Krtečka spravovala advokátka Fischerová, kterou výtvarník v roce 2006 určil také jako správkyni svého dědictví. Spor o platnost licence udělené Milerové řeší Městský soud v Praze.

Pro generace dětí patří Krteček a jeho přátelé k nejoblíbenějším hrdinům, což se projevuje nejen na prodeji knih a vysílacích práv, ale také dalších výrobků, od hraček přes domácí potřeby až k textilu. Postava Krtka mohla podle odhadu českých vydavatelů Milerovi (1921 až 2011) vydělat až 200 milionů korun, i dnes Milerovo dílo vydělává ročně miliony.