Katar v obležení: Co stojí za obchodní válkou v Perském zálivu?
Dlouhodobé neshody mezi maličkým Katarem a jeho mocnými sousedy v Perském zálivu minulý týden přerostly v otevřenou diplomatickou a obchodní válku. Její ukončení je, stejně jako další konflikty v pověstně nestabilním regionu, v nedohlednu.
Současná krize vypukla v pondělí 5. června, kdy s Katarem přerušila diplomatické vztahy nejprve Saúdská Arábie a Bahrajn, vzápětí následovaly Spojené arabské emiráty, Egypt, Jemen a několik vzdálenějších států, jako jsou Maledivy, Komory nebo Mauritánie. Není to poprvé, co musí Katar čelit nátlaku ze strany svých sousedů. K podobným krokům se na krátkou dobu tytéž státy odhodlaly už před třemi lety, tentokrát jsou ale mnohem drastičtější.
Nátlak sousedních států sice není první, ale zato je drastičtější
Kromě odvolání diplomatů byly uzavřeny pozemní i námořní hranice, zablokován vzdušný prostor a byla vyhlášena čtrnáctidenní lhůta pro odchod běžných katarských občanů. Koalice vedená Saúdskou Arábií během jediného dne ukončila veškeré obchodní vztahy včetně pro Katar klíčového dovozu potravin, což v malém emirátu krátkodobě způsobilo nedostatky.
Ještě možná dramatičtější ekonomické následky bude mít uzavření vzdušného prostoru pro letadla směřující do Kataru a opačným směrem. Mezi katarským hlavním městem Dauhá a regionálními metropolemi každodenně pendlovaly stovky letů, které byly tímto rozhodnutím úplně zrušeny. Zasaženy byly také lety do dalších destinací a musí nyní volit zdlouhavé a nákladné alternativní trasy.
O něco méně viditelná opatření byla některými státy zavedena v různých oblastech běžného života: například Saúdská Arábie nařídila ve všech svých hotelech z nabídky odstranit katarskou televizi Al-Džazíra a Spojené arabské emiráty (SAE) přerušily s Katarem poštovní spojení.
Saúdská Arábie, Bahrajn a SAE svým občanům zakázaly vyjadřovat sympatie Kataru pod hrozbou vysoké pokuty a několikaletých trestů vězení; v SAE za takové chování hrozí žalář až na patnáct let. V symbolické rovině je pak obzvláště citlivou záležitostí údajné nevpouštění katarských poutníků na nejsvětější místa islámu v Mekce, k němuž se měly v posledních dnech uchylovat saúdskoarabské úřady.
Oficiálním vysvětlením pro tak dramatická opatření je podle zúčastněných států "podpora teroristických a sektářských skupin usilujících o destabilizaci regionu", včetně Al-Káidy a dokonce tak zvaného Islámského státu. Saúdská Arábie svého souseda navíc obviňuje z podněcování a podpory nespokojených šíitských skupin ve vlastní provincii Katíf a z napomáhání hútíjským povstalcům v Jemenu.
Obvinění z podpory terorismu jsou bizarní
Taková obvinění jsou bizarní hned z několika důvodů. Právě Saúdská Arábie a SAE jsou nejčastějším cílem vážných obvinění z podpory teroristických organizací - stačí připomenout zprávu amerického Kongresu o odpovědnosti za 11. září 2001 a podobnou zprávu o saúdské roli při financování terorismu, kterou si nedávno nechalo zpracovat i britské ministerstvo vnitra. Saúdská Arábie je ve světě hlavním vývozcem extrémního výkladu islámu, který inspiroval mimo jiné právě Islámský stát.
Už jen pomyslnou třešničkou na dortu je potom fakt, že se tisícovka katarských vojáků od počátku účastnila kontroverzní vojenské operace Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v Jemenu právě proti Hútíům, které má údajně podporovat.
Skutečné motivy současného konfliktu je tedy třeba hledat jinde, především ve sporu o regionální dominanci mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který se odehrává i na bojištích v Sýrii a Jemenu nebo na politickém kolbišti v Libanonu. Saúdské Arábii se velmi nelíbí, že malý Katar udržuje nezávislou zahraniční politiku a narušuje jednotný postup sunnitských zemí vůči šíitskému nepříteli, se kterým udržuje korektní diplomatické i obchodní styky.
Konflikt paradoxně posiluje katarské spojení s Íránem
Paradoxem celé situace je, že tyto styky se díky nedávné eskalaci jen posilují. Írán byl první, který svými dodávkami začal okamžitě nahrazovat výpadky v dodávkách potravin a otevřel vzdušný prostor stovkám vynuceně odkloněných letů denně mezi Katarem a zbytkem světa.
Co se týče dalších zemí, Spojené arabské emiráty mají na oslabení Kataru velký ekonomický zájem, protože Dauhá úspěšně konkuruje velkým městům v SAE. Jiné zúčastněné státy jsou pod silným saúdským vlivem a závislé na jejich investicích. To se částečně týká i Egypta, jehož diktátor Abdal Fattáh Sísí navíc Kataru nikdy nezapomněl podporu svrženého Muslimského bratrstva a kritické reportáže o jeho režimu zprostředkované televizí Al-Džazíra.
Televize Al-Džazíra je vůbec trnem v patě konzervativních režimů napříč Blízkým východem. Otevřeně totiž informuje o politických represích a na rozdíl od západních médií má její vysílání v arabštině dopady na široké vrstvy v regionu. Místní vlády ji považují za nepřátelský element, který stejně jako katarskou vládu podezírají z přílišných sympatií k Muslimskému bratrstvu a k revolučním tendencím vůči zavedeným autokraciím.
Z tohoto důvodu nepřekvapí, že konec vysílání televize Al-Džazíra je mezi požadavky na ukončení embarga. Saúdská Arábie a její spojenci kromě toho žádají, aby katarská vláda přestala financovat arabskou verzi serveru Huffington Post, novou televizní stanici Al Arabi al Jadid a volají po vypovězení osob spojených s Muslimským bratrstvem a s hnutím Hamas.
Al-Džazíry se Katar může vzdát jen těžko
Katar si jistě může dovolit stejně jako v roce 2014 udělat několik symbolických gest a vypovědět pro sousedy nejkontroverznější osoby a organizace, zároveň se ale těžko může vzdát dlouho budované nezávislé politiky, jejíž součástí je právě i Al-Džazíra a podpora progresivních médií vůbec. Není ani zcela jisté, jak daleko chtějí Saúdská Arábie a její spojenci skutečně zajít při vynucování poslušnosti; spekuluje se dokonce o možnosti "bratrské pomoci" po vzoru sousedního Bahrajnu, kde si zachování vlády sunnitské dynastie vynutili saúdští vojáci, a ožívá připomínka pokusu o svržení katarského emíra v roce 1996, zosnovaná saúdskými občany.
Na druhou stranu je třeba zmínit, že v Kataru sídlí největší letecká základna Spojených států amerických, využívaná k náletům na Islámský stát, a není jasné, jak by se americká vláda tvářila na vojenskou eskalaci konfliktu.
Donald Trump sice dává jasně najevo svoji náklonnost Saúdské Arábii, na Twitteru se několikrát do Kataru opřel a kroky podniknuté vůči emirátu podpořil. Avšak ministr obrany a další vysocí představitelé amerických vojenských složek si ve stejnou dobu opakovaně pochvalovali katarskou spolupráci v boji proti terorismu. Americké stanovisko je tedy více než schizofrenní.
Katar se navíc může spolehnout na podporu Turecka, jehož parlament minulou středu schválil rozmístění několika stovek vojáků na vznikající vojenské základně. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že "katarské bratry" neopustí a vyzval Saúdskou Arábii k ukončení embarga.
O nalezení shody mezi oběma stranami konfliktu se nyní pokouší neutrální Kuvajt, jako zprostředkovatel ve vyjednávání se nabídlo i Maroko, napojené silnými ekonomickými vazbami jak na Saúdskou Arábii, tak na Katar.
Zruší odříznutí Kataru kontroverzní MS ve fotbale?
První dopad krize ve světě sportu na sebe nenechal dlouho čekat. Saúdský tým Al Ahlí, který mimochodem v minulosti trénoval i český kouč Ivan Hašek, vypověděl okamžitě po vyhlášení bojkotu sponzorskou smlouvu s Qatar Airlines. V ohrožení je i prosincové pořádání fotbalového turnaje Gulf Cup, v jehož rámci by Katar hostil klání zemí Perského zálivu. Turnaj začíná mít nálepku prokletý, protože Katar nahradil původního pořadatele Kuvajt, který světová fotbalová organizace FIFA potrestala dočasným vyloučením ze světového fotbalu za politické vměšování do sportu.
Největší hrozba ale visí nad světovým šampionátem ve fotbale v roce 2022. Ten přitom od začátku provázejí samé kontroverze. Už jen překvapivá volba Kataru jako budoucího hostitele byla ojedinělá nejen tím, že FIFA vybrala pořadatele 12 let dopředu, ale nakonec se potvrdily původní zvěsti o tom, že si Katar některé hlasy ve svůj prospěch zajistil úplatky.
Možná i proto jinak konzervativní FIFA přistoupila ke změně termínu z tradičního předletního na podzimní, protože místní klima by ohrožovalo zdraví nejen hráčů, ale i diváků. Evropské země přesto nový termín kritizují, protože budou nuceny přerušit domácí soutěže i evropské poháry.
Katar je navíc dlouhodobě terčem kritiky kvůli způsobu, jakým zachází se zahraničními dělníky, které využívá i k výstavbě dvanácti nových fotbalových stadionů pro šampionát. Firmy využívají systém "kafala", který jim dovoluje zakázat dělníkům změnit zaměstnavatele nebo odjet ze země, a má tak charakter moderního otrokářství.
Vzhledem k tomu, že Katar do chystaného šampionátu hodlá investovat přes 150 miliard amerických dolarů, mohou ekonomické sankce způsobit, že se jeho pořádání bude muset kvůli nedostatku financí vzdát.
Současnou krizi a její možné dopady na mistrovství světa zatím nikdo z FIFA nekomentoval. FIFA přitom sama před měsícem uzavřela s Qatar Airlines partnerství, v jehož rámci se aerolinky staly nejen jedním z elitních sponzorů MS, ale vládnoucí garnituře světového fotbalu navíc zajišťují i leteckou přepravu. FIFA tak zatím volí strategii mrtvého brouka. V aktuální situaci je jasné, že v případě návštěvy některé ze svých členských zemí nebude moci kvůli bojkotu cestovat katarskými letadly.
Vojtěch Ondráček
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |