Když v sicilském městě Sutera zazvonil před několika lety telefon a osoba na druhém konci aparátu se ptala, zda mají místní nějaké místo na hřbitově, zdráhavá odpověď zněla, že nikoli. Ve Středozemním moři se tehdy potopila loď plná migrantů, zahynulo téměř 400 lidí a bylo potřeba je někde pohřbít. Na hřbitovech města Sutera, které obývali takřka výlučně staří lidé, už dlouho místo nebylo, napsal deník The Guardian.

Třebaže ve městě nebylo místa pro mrtvé, bylo v něm spousty místa pro živé. Až na pár stovek lidí z něj všichni odešli za prací do větších měst a nechali za sebou prázdné domy. Najednou tu byla šance město znovu zalidnit. Řídnoucí řady obyvatel Sutery tak od roku 2014 doplňují desítky žadatelů o azyl. Znovu byla otevřena škola, řezník a hokynář si mnou ruce nad rostoucím obratem, porodnost prudce stoupá.

"V 70. letech měla Sutera přes 5000 obyvatel," říká starosta města Giuseppe Grizzanti. "V 80. letech tu žilo 4000 lidí, v 90. letech o tisícovku méně. Každý rok ztratila Sutera kvůli nezaměstnanosti 300 obyvatel. Domy se postupně vyprazdňovaly, obchody zavíraly a hrozilo, že se ze Sutery stane město duchů."

Italy nahrazují cizinci

Pro italskou protiimigrantskou pravici, která v zemi nabírá na síle, ztělesňuje místní komunita katastrofu 21. století: Italy tu nahrazují cizinci. Místním lidem to ale připomíná starý sicilský příběh o migraci, útěku před válkou a obchodních příležitostech, jež tento pohyb přináší.

Příležitost podnítilo jedno z nejtragičtějších neštěstí spojených s migranty ve Středozemním moři: 3. října 2013 vypukl požár na lodi, která se blížila k italskému ostrova Lampedusa, a jen několik kilometrů od pobřeží zahynulo 368 lidí. Řím tehdy požádal okolní obce, aby oběti pohřbily na svých hřbitovech. V tomto ohledu Sutera pomoci nemohla, ale místní dostali jiný nápad.

"Řekl jsem si, že když nemůžeme pomoci mrtvým, mohli bychom alespoň něco udělat pro ty živé," říká Grizzanti, který v roce 2014 povolil osídlit opuštěné domy v obci žadateli o azyl. Sutera se přidala do přesídlovacího programu, jenž městům, která poskytnou útočiště určitému počtu lidí, poskytuje finanční prostředky.

Mezi 50 žadatelů o azyl, kteří nyní v městečku žijí, patří i 26letá Nigerijka Deborah, jež se stala obětí pašeráků lidí. Na Sicílii přebývá v prvním poschodí jednoho z domků v malebném zákoutí Sutery. "Nemohla jsem uvěřit svým očím," říká. "V rodné zemi jsem neměla ani vlastní postel. Tady máme topení a zdravotní péči," dodává.

Deborah strávila šest měsíců v Libyi, kde ji znásilnili pašeráci lidí. Její roční dcerka Sophia se už narodila v Suteře. V kostele svaté Agáty se před příchodem uprchlíků odehrávalo více pohřbů než křtů, ale nepoměr se začal vyrovnávat: v roce 2016 se v městečku narodilo sedm dětí, šest z nich nově příchozím rodinám.

Škola pro deset žáků

V roce 2012 úřady zvažovaly, že místní školu zavřou. Do rozsáhlého komplexu, který se rozkládá na více než 1000 metrech čtverečních, tehdy docházelo pouhých deset žáků. Díky dětem z Nigérie, Pákistánu a Etiopie je nyní počet žáků dostatečný na to, aby škola fungovala dál. Noví obyvatelé také znamenají vzpruhu pro místní živostníky: pekaře, řezníka a hokynáře.

Sutera se stala symbolem integrace a tímto modelem se inspirovala i další sicilská města, jimž hrozilo vylidnění. Žadatele o azyl přijala i sousední města Mazzarino a Milena.

"Sutera ukazuje, že integrační proces nemá jen etický rozměr, ale navíc z něj mnoha mladým lidem plynou pracovní příležitosti, bez nichž by z ostrova museli odejít," říká koordinátor Nunzio Vitellaro ze sdružení, které pomáhá při výběru uchazečů o program.

Příznivcům krajní pravice se Sutera jeví jako naivní projekt financovaný Evropskou unií, který má "nahradit bílou rasu". Ovšem místní - včetně těch, kteří odešli a jejich domy byly přiděleny nově příchozím - pochopili, co italský skomírající venkov nejvíce potřebuje: nový život.

Gaertano Nicastro, který žije v Británii a jehož rodiče pocházejí ze Sicílie, vidí program jako naprosto vyvážený. "Na Sicílii probíhá integrace už 2000 let a jestliže Sutera znamenala nejprve pro mnoho cizinců 'spásu',... dnes jsou skutečnou spásou Sutery uprchlíci," myslí si.