Jak dále informuje server Seznam Zprávy, projektu s názvem Navazující intenzivní neurorehabilitace se vedle SurGel Clinic účastní i pražská Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a nemocnice v Ústí nad Labem. Jednatelka SurGal Clinic Jitka Smrčka uvedla, že zařízení nabídne specializovanou neurorehabilitační péči pacientům po získaném poškození mozku, v pilotním projektu by pacientů mohlo být 80 až 100.

„Záměr projektu vzešel ze strany odborných společností a výběr zapojených poskytovatelů je také výsledkem jednání se zástupci odborných společností,“ sdělila serveru mluvčí VZP. SurGal Clinic podle ní doporučili zástupci České neurochirurgické společnosti a České neurorehabilitační společnosti. Ti ale uvedli, že o projektu nemají přesné informace.

„Nemůžu zodpovědět, jak to v Brně je. Mají tam zřejmě kapacitu lůžek, která tomu vyhovuje. Já ale ty lokální podmínky neznám,“ řekl Seznam Zprávám předseda České neurochirurgické společnosti Martin Sameš, který je také přednostou neurochirurgické kliniky ústecké nemocnice. Rovněž Marcela Grünerová Lippertová, která je předsedkyní České neurorehabilitační společnosti a přednostkou kliniky rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, se domnívá, že v jiném brněnském zařízení zřejmě neměli na tento projekt lůžka. „Samozřejmě, je to soukromé zařízení, ale na nějaký kšeft to opravdu není,“ podotkla.

Člen správní rady VZP a senátor Roman Kraus (ODS) se na přípravě projektu podílel, ale neví, kdo SurGal Clinic vybral. „Kde to bude, jsem už neřešil. To už řešila pojišťovna, která připravovala pilotní projekt. Myslím, že brněnský SurGal je tam proto, že vlastní neurologickou kliniku,“ sdělil serveru Kraus. Podle předsedy správní rady VZP předložil projekt řediteli pojišťovny Zdeňku Kabátkovi jeho náměstek Jan Bodnár. Seznam Zprávám se Bodnár nevyjádřil, stejně tak se serveru nepodařilo kontaktovat Gála.

Projekt má ověřit, jak efektivně funguje u pacientů s poškozením mozku navazující intenzivní neurorehabilitace. Budou do něj zařazeni pacienti s těžšími neurologickými deficity, kteří ale mají rozumnou naději na zlepšení a přežití. Bude jim poskytována intenzivní akutní neurorehabilitační péče, funkční terapie má být nejméně tři až čtyři hodiny denně. Minimálně dvakrát denně se u pacienta uskuteční lékařská vizita. Podobný projekt funguje například v Německu.

Podle Plívové nemusí být částka 403 milionů korun konečná. „Celkové náklady na projekt vyčísleny nejsou, nejde o nové pacienty, ale pacienty, kteří již dnes leží na různých typech lůžek různě dlouhou dobu, a péči o ně VZP tedy již hradí,“ řekla serveru.